APT v Linuxu: jak fungují instalace, aktualizace a odstraňování programů v Zorin OS, Ubuntu a Debianu

JAK ZAČÍT > STRUKTURA

15.05.2026

V Linuxu se dříve nebo později setkáte s příkazy jako:

Na první pohled mohou působit jako několik technických příkazů do terminálu. Ve skutečnosti jde ale o velmi důležitou část systému. Pomocí APT Linux zjišťuje dostupné aktualizace, instaluje programy, odstraňuje nepotřebné balíčky a hlídá, aby v systému nechyběly důležité závislosti.

Tento článek vysvětluje, co APT znamená, jakou roli má v distribucích založených na Debianu, Ubuntu a Zorin OS, a co přesně se děje při běžných příkazech, které často najdete v návodech pro Linux.

Ilustrační obrázek znázorňuje správu balíčků pomocí APT v Linuxu. Ukazuje základní příkazy pro aktualizaci, instalaci a práci s balíčky v distribucích založených na Debianu, Ubuntu a Zorin OS.

Rychlá navigace:

1. Proč se uživatel Linuxu dříve nebo později setká s APT

Pokud používáte Zorin OS, Ubuntu, Linux Mint, Debian nebo jinou distribuci založenou na Debianu, APT patří mezi základní nástroje pro správu systému.

V grafickém prostředí můžete instalovat programy přes obchod s aplikacemi nebo správce aktualizací. Přesto ale tyto grafické nástroje často používají na pozadí stejné systémové mechanismy: balíčky, repozitáře, závislosti a správu instalovaného softwaru.

APT je jeden z hlavních nástrojů, který umožňuje:

aktualizovat seznam dostupných balíčků,
instalovat programy,
aktualizovat systémové balíčky,
odstraňovat programy,
řešit závislosti mezi balíčky,
zjistit informace o balíčku,
vyhledávat dostupný software,
uklízet už nepotřebné závislosti.

Zorin OS 18.1 je podle oficiálních technických údajů založený na Ubuntu 24.04 LTS a mezi podporovanými formáty aplikací uvádí také APT. Zároveň používá vlastní APT repozitáře Zorin OS a balíčky z Ubuntu. To je důvod, proč se s příkazy apt v návodech pro Zorin OS budete běžně setkávat.

2. Co je APT a k čemu slouží

APT znamená Advanced Package Tool. Do češtiny bychom to mohli volně přeložit jako pokročilý nástroj pro správu balíčků.

V distribucích založených na Debianu se software obvykle neinstaluje tak, že na internetu náhodně stáhnete instalační soubor z neznámého webu. Běžný a bezpečnější způsob je instalace z repozitářů.

APT pracuje především s balíčky .deb. To jsou instalační balíčky používané v Debianu, Ubuntu, Zorin OS, Linux Mintu a dalších příbuzných distribucích.

APT umí:

zjistit, jaké balíčky jsou dostupné,
ověřit, jaké verze jsou v repozitářích,
stáhnout potřebné balíčky,
doinstalovat závislosti,
aktualizovat nainstalované balíčky,
odstranit balíček ze systému,
zobrazit informace o balíčku.

Debian FAQ popisuje APT jako pokročilé rozhraní k balíčkovacímu systému Debianu. Uvádí také, že vyšší nástroje pro správu balíčků spoléhají na APT a samotný APT dále spoléhá na nízkoúrovňový nástroj dpkg.

Jednoduché vysvětlení

APT si můžete představit jako správce skladu softwaru.

Repozitář je důvěryhodný sklad balíčků. APT se do tohoto skladu podívá, zjistí, co je dostupné, stáhne potřebné balíčky a nainstaluje je do systému správným způsobem.

3. Co jsou balíčky, repozitáře a závislosti

Aby bylo možné APT dobře pochopit, je potřeba znát tři základní pojmy:

balíček,
repozitář,
závislost.

Balíček

Balíček je připravená sada souborů, které se mají nainstalovat do systému. Může obsahovat například program, knihovnu, ovladač, službu, dokumentaci nebo část desktopového prostředí.

Balíček obvykle obsahuje také informace o tom:

jak se jmenuje,
jakou má verzi,
kdo ho spravuje,
jaké soubory obsahuje,
na jakých dalších balíčcích závisí,
co se má provést při instalaci nebo odstranění.

V Debianu, Ubuntu a Zorin OS se běžně používají balíčky ve formátu .deb.

Repozitář

Repozitář je server nebo sada serverů, kde jsou balíčky uložené. Distribuce z repozitářů poskytuje software, aktualizace a bezpečnostní opravy.

V Zorin OS se můžete setkat například s:

repozitáři Zorin OS,
repozitáři Ubuntu,
případně dalšími zdroji softwaru,
samostatně také s Flathubem nebo Snap Storem, pokud instalujete aplikace ve formátu Flatpak nebo Snap.

APT pracuje hlavně s klasickými .deb balíčky z APT repozitářů. Flatpak, Snap nebo AppImage jsou jiné způsoby distribuce aplikací.

Závislost

Závislost znamená, že jeden balíček potřebuje ke své funkci jiný balíček.

Například program může potřebovat určitou knihovnu. Pokud tato knihovna v systému chybí, program by nemusel fungovat. APT při instalaci programu zjistí, jaké další balíčky jsou potřeba, a nabídne jejich doinstalování.

To je velký rozdíl proti ručnímu stahování programů z internetu. APT se snaží ohlídat, aby se neinstaloval jen samotný program, ale také vše potřebné pro jeho správné fungování.

4. Rozdíl mezi APT a dpkg

V Linuxu založeném na Debianu existuje více nástrojů pro práci s balíčky.

Dva důležité jsou:

dpkg,
apt.

dpkg

dpkg je nízkoúrovňový nástroj pro práci s balíčky .deb.

Umí například: sudo dpkg -i balíček.deb

Tím lze nainstalovat lokálně stažený .deb balíček.

Problém je v tom, že dpkg sám od sebe neřeší pohodlně repozitáře ani automatické stahování závislostí z internetu. Pokud ručně nainstalujete .deb balíček a chybí mu závislosti, systém může oznámit chybu a bude potřeba problém dořešit.

APT

APT je vyšší vrstva nad systémem balíčků. Umí pracovat s repozitáři, stahovat balíčky a řešit závislosti.

Zjednodušeně:

dpkg = základní nástroj pro práci s .deb balíčky
APT = chytřejší vrstva, která pracuje s repozitáři a závislostmi

Debian FAQ uvádí, že vyšší nástroje pro správu balíčků spoléhají na APT a APT samotný spoléhá na dpkg, který spravuje balíčky v systému.

Pro běžného uživatele je proto většinou vhodnější používat apt, nikoliv ručně řešit instalace přes dpkg.

5. Co dělá příkaz sudo apt update

Jeden z nejčastějších příkazů v návodech pro Linux je:

bash


						sudo apt update

Tento příkaz neaktualizuje samotné programy. To je velmi důležité. Příkaz: sudo apt update aktualizuje seznam dostupných balíčků.

APT se podívá do nastavených repozitářů a stáhne aktuální informace o tom:

jaké balíčky jsou dostupné,
jaké mají verze,
odkud se dají stáhnout,
jaké mají závislosti.

Ubuntu dokumentace popisuje APT package index jako databázi dostupných balíčků z nastavených repozitářů a uvádí, že příkaz sudo apt update aktualizuje místní index podle aktuálního stavu repozitářů.

Jednoduché přirovnání

Představte si, že máte katalog zboží v obchodě.

Příkaz: sudo apt update neznamená, že jste něco koupili nebo nainstalovali.

Znamená pouze: Aktualizuji katalog. Zjišťuji, co je v obchodě nového.

Důležité upozornění

apt update neaktualizuje systém. Pouze stáhne nové informace o dostupných balíčcích.

Samotná aktualizace nainstalovaných balíčků se provádí až příkazem: sudo apt upgrade

6. Co dělá příkaz sudo apt upgrade

Příkaz:

bash


						sudo apt upgrade

aktualizuje nainstalované balíčky, pokud jsou v repozitářích dostupné novější verze.

Obvykle se používá po příkazu: sudo apt update

Běžné pořadí tedy je:

sudo apt update
sudo apt upgrade

Nebo zapsáno v jednom řádku:

bash


						sudo apt update && sudo apt upgrade

Tento zápis znamená:

nejdříve aktualizuj seznam dostupných balíčků,
pokud první příkaz proběhne správně, nabídni aktualizaci nainstalovaných balíčků.

Ubuntu dokumentace doporučuje před aktualizací systému nejprve aktualizovat package index a potom provést upgrade příkazy sudo apt update a sudo apt upgrade.

Co znamená &&

Zápis: sudo apt update && sudo apt upgrade

obsahuje operátor &&.

Ten znamená: Druhý příkaz spusť pouze tehdy, pokud první příkaz skončil úspěšně.

To je užitečné. Pokud by selhal sudo apt update, nemá smysl pokračovat v aktualizaci podle neaktuálních nebo chybných informací.

Co APT před aktualizací ukáže

Před samotnou aktualizací APT obvykle zobrazí přehled:

které balíčky budou aktualizovány,
kolik dat se stáhne,
kolik místa se použije nebo uvolní,
zda budou nainstalované nové balíčky,
zda budou některé balíčky ponechány beze změny.

Teprve potom se zeptá, zda chcete pokračovat.

Uživatel by si měl zvyknout, že před potvrzením změn se vždy podívá, co APT navrhuje.

7. Instalace programu pomocí apt install

Program nebo balíček lze nainstalovat příkazem: sudo apt install název-balíčku

Například:

bash


						sudo apt install vlc

APT zjistí, zda je balíček vlc dostupný v repozitářích. Pokud ano, zobrazí, co všechno se bude instalovat.

Může se stát, že se nebude instalovat jen jeden balíček. Program často potřebuje další knihovny nebo podpůrné balíčky. APT je označí jako závislosti a nabídne jejich instalaci také.

Ubuntu dokumentace uvádí jako příklad instalaci balíčku příkazem sudo apt install nmap a upozorňuje, že najednou lze instalovat nebo odstraňovat i více balíčků oddělených mezerami.

Instalace více balíčků najednou

Například:

bash


						sudo apt install vlc gimp audacity

Tento příkaz nainstaluje více balíčků v jednom kroku.

Praktické doporučení

Pokud instalujete program podle návodu, vždy se ujistěte, že:

příkaz pochází z důvěryhodného zdroje,
rozumíte alespoň základně tomu, co dělá,
před potvrzením zkontrolujete seznam balíčků, které se budou instalovat.

8. Odstranění programu: remove vs purge

APT umí program také odstranit.

Základní příkaz je: sudo apt remove název-balíčku

Například:

bash


						sudo apt remove vlc

Tento příkaz odstraní program, ale obvykle ponechá některé konfigurační soubory.

To může být výhodné. Pokud program později znovu nainstalujete, může si pamatovat některá předchozí nastavení.

Úplnější odstranění pomocí purge

Pokud chcete odstranit balíček včetně jeho systémových konfiguračních souborů, použijete: sudo apt purge název-balíčku

Například:

bash


						sudo apt purge vlc

Manuálová stránka apt vysvětluje, že remove obvykle ponechá malé upravené konfigurační soubory, zatímco purge odstraní i tyto zbytky. Zároveň upozorňuje, že se to netýká dat a konfigurace uložené v domovské složce uživatele.

Ubuntu dokumentace také upozorňuje, že přidání volby --purge k apt remove odstraní konfigurační soubory a že je potřeba tuto možnost používat opatrně.

Důležité rozlišení

sudo apt remove program znamená: Odstraň program, ale ponech část konfigurace.
sudo apt purge program znamená: Odstraň program důkladněji, včetně systémové konfigurace balíčku.

Pozor na domovskou složku

Ani purge obvykle nemaže uživatelská data v domovské složce.

Například nastavení aplikace uložené v:

/home/uživatel/.config/

nebo:

/home/uživatel/.local/

může v systému zůstat.

To je důležité vědět. purge neznamená automaticky „vymazat všechno, co kdy s tímto programem souviselo v celém počítači“.

9. Úklid systému pomocí autoremove

Při instalaci programů se často instalují také další balíčky jako závislosti.

Příklad:

Nainstalujete program A.
APT k němu doinstaluje knihovny B, C a D.
Později program A odstraníte.
Knihovny B, C a D už možná nejsou potřeba.

Právě k tomu slouží:

bash


						sudo apt autoremove

Tento příkaz odstraní balíčky, které byly nainstalované automaticky jako závislosti a už nejsou potřeba.

Manuálová stránka apt uvádí, že autoremove slouží k odstranění balíčků, které byly automaticky nainstalovány kvůli závislostem jiných balíčků a mezitím už nejsou potřeba. Zároveň doporučuje zkontrolovat seznam navržených balíčků, aby mezi nimi nebyla aplikace, kterou jste si oblíbili, přestože byla původně nainstalována jako závislost.

Praktický příkaz

sudo apt autoremove

APT zobrazí seznam balíčků, které chce odstranit. Před potvrzením si seznam přečtěte.

Autoremove není totéž co clean

Příkaz: sudo apt autoremove odstraňuje nepotřebné balíčky.

Naproti tomu příkazy jako:

bash


						sudo apt clean

nebo:

bash


						sudo apt autoclean

pracují s lokální mezipamětí stažených balíčků. Manuálová stránka apt-get uvádí, že clean vyčistí lokální úložiště stažených balíčků, zatímco autoclean odstraňuje pouze soubory balíčků, které už nelze stáhnout a jsou z velké části zbytečné.

Pro běžného začátečníka je nejdůležitější hlavně: sudo apt autoremove a opatrnost před potvrzením.

10. Vyhledávání balíčků: apt search a apt show

APT neslouží jen k instalaci a odstraňování. Umí také vyhledávat balíčky a zobrazovat informace.

Vyhledání balíčku

apt search název

Například:

bash


						apt search vlc

Tento příkaz vyhledá balíčky, které odpovídají zadanému výrazu.

Příkaz apt search není potřeba spouštět přes sudo, protože systém nemění. Pouze vyhledává.

Zobrazení informací o balíčku

apt show název-balíčku

Například:

bash


						apt show vlc

Zobrazí informace například o:

názvu balíčku,
verzi,
velikosti,
závislostech,
popisu,
zdroji balíčku.

Manuálová stránka apt uvádí, že search slouží k vyhledávání dostupných balíčků a show zobrazuje informace o balíčku včetně závislostí, velikosti instalace, dostupných zdrojů a popisu.

Vypsání nainstalovaných balíčků

Nainstalované balíčky lze vypsat například příkazem:

bash


						apt list --installed

Výstup může být dlouhý. Pro běžného uživatele je proto často praktičtější hledat konkrétní balíček: apt list --installed název

Například:

bash


						apt list --installed vlc

Pokud při kombinaci apt s dalšími příkazy uvidíte upozornění "apt does not have a stable CLI interface", nejde o chybu. APT pouze upozorňuje, že jeho výstup není určený jako stabilní rozhraní pro skripty. Pro běžnou ruční kontrolu v terminálu to obvykle nevadí.

11. apt vs apt-get: kdy použít který příkaz

V návodech můžete narazit na oba zápisy:

sudo apt install vlc

sudo apt-get install vlc

Oba příkazy spolu souvisí, ale nejsou úplně stejné z pohledu určení.

apt

Příkaz apt je vhodný hlavně pro běžné interaktivní použití člověkem v terminálu. Má čitelnější výstup a příjemnější ovládání pro běžného uživatele.

Například:

sudo apt update
sudo apt upgrade
sudo apt install vlc

apt-get

Příkaz apt-get je starší a stabilnější rozhraní vhodné hlavně pro skripty a automatizaci.

Debian Handbook uvádí, že apt má vylepšené výchozí chování pro interaktivní použití, zatímco rozhraní apt-get je dobře definované a nemá se měnit nekompatibilním způsobem, takže je vhodné pro skriptování.

Ubuntu dokumentace podobně uvádí, že apt je příkazový nástroj zamýšlený pro interaktivní použití, nikoli pro neinteraktivní skripty, a že ve skriptech se má používat apt-get.

Praktické pravidlo

Pro běžný návod pro domácího uživatele: sudo apt install program

Pro skript: sudo apt-get install -y program

12. Na co si dát pozor při potvrzování změn

APT je silný nástroj. Většinou pracuje bezpečně a před provedením větších změn se zeptá na potvrzení. Přesto by si uživatel měl zvyknout číst, co APT navrhuje.

Před potvrzením se dívejte hlavně na tyto části:

Balíčky, které budou nainstalovány

APT může při instalaci jednoho programu doinstalovat více dalších balíčků.
To je normální, pokud jde o závislosti.

Balíčky, které budou odstraněny

Tady je potřeba být opatrnější.
Pokud APT navrhuje odstranit velké množství balíčků, desktopové prostředí, důležité systémové knihovny nebo balíčky, kterým nerozumíte, není dobré změnu bezmyšlenkovitě potvrdit.

Velikost stahovaných dat

APT ukáže, kolik dat bude staženo.
To může být důležité u pomalého nebo omezeného připojení.

Změna využití místa na disku

APT ukáže, kolik místa bude po instalaci použito nebo uvolněno.
To je důležité hlavně u menších disků.

Příklady bezpečného přístupu

Pokud vidíte něco běžného, například:

Budou nainstalovány následující NOVÉ balíky a seznam odpovídá programu, který instalujete, je to obvykle v pořádku.
Pokud ale vidíte, že APT chce odstranit mnoho balíčků, například části grafického prostředí, je lepší změnu nepotvrzovat a nejdříve zjistit, proč se to děje.

13. upgrade vs full-upgrade

Vedle běžného příkazu:

bash


						sudo apt upgrade

existuje také:

bash


						sudo apt full-upgrade

apt upgrade

apt upgrade aktualizuje nainstalované balíčky, ale neodstraňuje existující balíčky. Pokud by aktualizace některého balíčku vyžadovala odstranění jiného balíčku, tak se taková aktualizace neprovede.

apt full-upgrade

apt full-upgrade je silnější příkaz. Umí aktualizovat systém jako celek i za cenu toho, že některé aktuálně nainstalované balíčky odstraní, pokud je to pro vyřešení aktualizace potřeba.

Doporučení pro začátečníky

Pro běžnou domácí údržbu systému většinou stačí:

sudo apt update
sudo apt upgrade

Příkaz:

sudo apt full-upgrade

není zakázaný, ale je potřeba mu věnovat větší pozornost. Před potvrzením si vždy přečtěte, co chce APT odstranit.

14. Novinka APT 3.2: historie, undo, redo a rollback

APT se stále vyvíjí. Zajímavou novinkou je APT 3.2, který přináší funkce historie a možnost vracení některých balíčkových změn.

Root.cz upozornil, že APT 3.2 přidává nové příkazy:

apt history-list

apt history-info

apt history-undo

apt history-redo

apt history-rollback

Podle článku Root.cz slouží tyto příkazy k zobrazení historie transakcí, zobrazení podrobností, zrušení konkrétní transakce, opakování dříve zrušené transakce a návratu ke staršímu stavu balíčků.

Debian changelog pro APT potvrzuje, že APT 3.2.0 byl vydán jako stabilní vydání 7. dubna 2026. V předchozí vývojové verzi 3.1.7 je uvedeno přidání funkcí history undo, redo a rollback.

Co to znamená lidsky

APT si nově umí lépe pamatovat provedené balíčkové operace.

Například:

co bylo nainstalováno,
co bylo odstraněno,
co bylo aktualizováno,
jaká transakce proběhla.

Díky tomu může být v novějších systémech snazší vrátit některé změny zpět.

Důležité omezení

Tato funkce není totéž jako kompletní záloha systému.

Rollback v APT se týká balíčků a transakcí se softwarem. Neznamená to automaticky návrat celého systému včetně všech uživatelských dat, nastavení, dokumentů a dalších změn.

Pro kompletní návrat systému slouží spíše zálohy, snapshoty nebo nástroje jako Timeshift, pokud jsou správně nastavené.

Dostupnost závisí na distribuci

Tady je potřeba velká opatrnost.

To, že APT 3.2 existuje, neznamená, že ho má každý uživatel ve svém systému.

Debian Package Tracker k datu kontroly 15. 5. 2026 ukazuje různé verze APT podle větve Debianu: ve stable je 3.0.3, v testing 3.2.0 a v unstable 3.3.0. To znamená, že dostupnost nových funkcí závisí na konkrétní distribuci a její verzi.

Proto je vhodné tuto část chápat jako informaci o vývoji APT, ne jako univerzální návod platný pro každý současný Zorin OS, Ubuntu nebo Debian.

Jak zjistit verzi APT ve vlastním systému

Verzi APT zjistíte příkazem:

apt --version

Například výstup může vypadat podobně jako:

apt 2.x.x

nebo:

apt 3.x.x

Pokud váš systém ještě nemá APT 3.2 nebo novější, příkazy apt history-rollback nebo apt history-undo nemusí být dostupné.

15. Praktické doporučení pro začátečníky

Pokud s Linuxem začínáte, nemusíte znát všechny možnosti APT najednou.

Pro běžné domácí použití je nejdůležitější rozumět těmto příkazům:

sudo apt update

Aktualizuje seznam dostupných balíčků.

sudo apt upgrade

Aktualizuje nainstalované balíčky.

sudo apt install název-balíčku

Nainstaluje program nebo balíček.

sudo apt remove název-balíčku

Odstraní program, ale obvykle ponechá část konfigurace.

sudo apt purge název-balíčku

Odstraní program včetně systémových konfiguračních souborů balíčku.

sudo apt autoremove

Odstraní už nepotřebné automaticky nainstalované závislosti.

apt search název

Vyhledá balíček.

apt show název-balíčku

Zobrazí informace o balíčku.

16. Nejčastější omyly začátečníků

Omyl 1: apt update aktualizuje systém

Ne. apt update pouze aktualizuje seznam dostupných balíčků.

Samotná aktualizace balíčků se provádí příkazem: sudo apt upgrade

Omyl 2: remove smaže úplně všechno

Ne vždy. remove odstraní balíček, ale obvykle ponechá některé konfigurační soubory.

Pro důkladnější odstranění systémové konfigurace balíčku slouží: sudo apt purge název-balíčku

Omyl 3: autoremove je vždy bez rizika

Většinou je bezpečný, ale i tak je dobré před potvrzením zkontrolovat seznam balíčků, které chce APT odstranit.

Omyl 4: APT je jediný způsob instalace programů v Linuxu

Není. V moderních distribucích se můžete setkat také s Flatpakem, Snapem, AppImage nebo ruční instalací .deb balíčků.

APT je ale základní a velmi důležitý způsob správy klasických systémových balíčků v Debianu, Ubuntu, Zorin OS a příbuzných distribucích.

17. Krátké doporučení na závěr

APT je jeden z nejdůležitějších nástrojů v distribucích založených na Debianu, Ubuntu a Zorin OS. Běžný uživatel nemusí znát všechny jeho možnosti, ale měl by rozumět základním příkazům pro aktualizaci, instalaci, odstranění a úklid systému.

Nejdůležitější je pamatovat si:

sudo apt update
sudo apt upgrade

První příkaz aktualizuje informace o dostupných balíčcích. Druhý příkaz aktualizuje nainstalované balíčky.

APT je silný nástroj. Pokud před potvrzením změn věnujete chvíli tomu, co se chystá instalovat nebo odstraňovat, získáte nad systémem mnohem větší kontrolu a Linux pro Vás bude srozumitelnější.

Zdroje

Ubuntu Server Documentation – Install and manage packages.

https://ubuntu.com/server/docs/how-to/software/package-management/

Debian FAQ – The Debian package management tools.

https://www.debian.org/doc/manuals/debian-faq/pkgtools.en.html

Debian Handbook – Příkazy aptitude, apt-get a apt.

https://debian-handbook.info/browse/cs-CZ/stable/sect.apt-get.html

Ubuntu Manpage – apt command-line interface.

https://manpages.ubuntu.com/manpages/jammy/man8/apt.8.html

Debian Manpages – apt-get.

https://manpages.debian.org/testing/apt/apt-get.8.en.html

Zorin OS – Technical details.

https://zorin.com/os/details/

Root.cz – Linux Mint prodlužuje vývojový cyklus, APT zavádí funkci vrácení změn.

https://www.root.cz/clanky/linux-mint-prodluzuje-vyvojovy-cyklus-apt-zavadi-funkci-vraceni-zmen/

Debian Package Tracker – apt.

https://tracker.debian.org/pkg/apt

PODPOŘTE OTEVŘENÉ NÁVODY A DALŠÍ ROZVOJ WEBU LINUX PRO DOMÁCNOST:

Věřím v otevřené znalosti a v to, že kvalitní návody mají být dostupné bez reklam, rušivých prvků a zbytečného trackingu. Každý článek na webu Linux pro domácnost vzniká na základě rešerše, praktického testování na reálném nebo virtuálním počítači, ověřování v různých linuxových distribucích a pečlivého zpracování krok za krokem. Často jde o práci na několik hodin, někdy i několik dnů.

Pokud Vám některý návod pomohl, ušetřil čas nebo usnadnil řešení problému, budu rád za dobrovolnou finanční podporu. A pokud se Vám myšlenka tohoto webu líbí a chcete jeho tvorbu podporovat pravidelně, podívejte se prosím na stránku:

„SPONZOŘI webu LINUX pro DOMÁCNOST“.