Linux, LibreOffice a DIGITÁLNÍ SUVERENITA: proč státy a města hledají cestu MIMO MICROSOFT - LINUX PRO DOMÁCNOST - vzdělávací HUB

Stav: probíhající městský přechod. Lyon v červnu 2025 oficiálně oznámil, že kvůli digitální suverenitě postupně nahrazuje software Microsoftu otevřenými alternativami. Pro kancelářskou práci uvádí OnlyOffice, pro systémy Linux a pro databáze PostgreSQL. Současně buduje společnou otevřenou kolaborační sadu „Territoire Numérique Ouvert“, kterou už využívají tisíce pracovníků z několika samospráv.

Lyon je zajímavý i tím, že propojuje technickou a ekonomickou stránku věci. Zdůrazňuje nejen nezávislost na amerických platformách, ale i regionální datacentra, domácí dodavatele a delší životnost hardwaru. To je ukázkový příklad toho, jak se open-source ve veřejné správě začíná spojovat i s lokální ekonomikou a ekologickými argumenty.

Stav: historicky úspěšná migrace, později částečný návrat k proprietárnímu softwaru. Mnichovský projekt LiMux patří k nejslavnějším veřejným migracím vůbec. Město šlo od roku 2004 cestou přechodu z Windows na vlastní linuxové řešení a open-source desktop. Podle pozdější retrospektivy šlo o reakci na konec podpory Windows NT 4.0, vysoké licenční náklady a snahu získat strategickou nezávislost na dodavateli.

Kolem návratu Mnichova od Linuxu k produktům Microsoftu dodnes panují spory. Doložené je, že část tehdejších problémů byla organizační a že samotní IT odborníci města neuváděli přesvědčivé technické důvody pro návrat k Windows. Heise tehdy citoval šéfa městského IT se slovy, že neexistují „žádné větší technické problémy“ s LiMuxem, zatímco pozdější retrospektiva OSOR uvádí spíš nespokojenost části uživatelů a ztrátu pokračující politické podpory. O lobbyingu se často mluví, tvrzení o korupci však bez důkazů nelze považovat za prokázaná.

Zároveň ale Mnichov neskončil jako „poražený Linux“. Město dnes znovu posiluje open-source směr a založilo vlastní Open Source Programme Office, které koordinuje používání i publikování otevřeného softwaru podle zásady „public money, public code“. Mnichov je tak spíš lekcí, že technická migrace bez dlouhodobé politické a organizační podpory nestačí.

Stav: dlouhodobě úspěšná, etapová migrace. Francouzské četnictvo nezačalo tím, že by ze dne na den přeinstalovalo desetitisíce počítačů na Linux. Nejprve přešlo z Microsoft Office na OpenOffice, pak nahradilo Internet Explorer a Outlook programy Firefox a Thunderbird a teprve poté zamířilo k Ubuntu. OSOR to uvádí jako příklad pečlivě připravené, modulární migrace, kde každý krok připravoval další.

Právě to je jeden z nejsilnějších argumentů pro realistický open-source přechod: nejdřív aplikace a formáty, potom operační systém. Četnictvo navíc otevřeně zdůvodňovalo změnu větší flexibilitou, transparentností a nezávislostí na proprietárních dodavatelích.

Stav: migrace LibreOffice dokončena, politika pokračuje dál. Španělská Galicie je důležitá tím, že nejde o jednorázový „projekt“, ale o dlouhodobou regionální politiku. Podle case study OSOR byla migrace různých úřadů od Microsoft Office k LibreOffice postupná, doprovázená školeními, a do roku 2018 byla dokončena. Region uváděl průměrnou úsporu asi 1,7 milionu eur ročně od roku 2010 a zároveň převedl školní počítačové učebny na GNU/Linux.

Roku 2025 Galicie navíc přijala další akční plán svobodného softwaru. To ukazuje, že nejde jen o to „něco nahradit“, ale o budování vlastního ekosystému, repozitářů, sdílení softwaru a podpory veřejné správy, firem i občanů.

Stav: úspěšné nasazení LibreOffice. Francouzské Toulouse patří mezi nejčistší příklady kancelářské migrace. OSOR uvádí, že město nasadilo LibreOffice na všechny desktopy a za tři roky tím ušetřilo 1 milion eur. Zároveň to nebylo izolované IT rozhodnutí, ale součást širší digitální politiky, která chápala svobodný software i jako nástroj místního ekonomického rozvoje.

Toulouse dobře ukazuje, že i samotný přechod z Microsoft Office na LibreOffice může mít smysl, i když se operační systém nemění hned. Pro mnoho organizací je to praktičtější první krok než okamžitý přechod na Linux.

Stav: dokončená migrace s malým proprietárním zbytkem. Německý Gummersbach dokončil přechod městské správy na linuxové thin klienty s desktopem MATE, LibreOffice a Open-Xchange. Současně si ale ponechal 25 proprietárních počítačů pro specializované agendy a CAD software.

To je velmi důležitá praktická lekce: úspěšná migrace často nevypadá jako „100 % open-source všude“, ale jako dobře zvládnutý hybrid, kde se otevřené řešení nasadí tam, kde dává smysl, a několik nutných výjimek zůstane. Právě takové kompromisy bývají v reálné správě mnohem životaschopnější než absolutní čistota.

Stav: úspěšná kancelářská migrace. Nizozemská obec Neerijnen v roce 2011 nahradila proprietární kancelářský balík sadou LibreOffice a přechod dokončila během dvanácti měsíců. Hlavní přínosy podle case study byly nižší náklady, větší flexibilita a lepší dostupnost podpory. Hlavní překážky byly naopak přesvědčit zaměstnance a řešit výměnu dokumentů s dalšími obcemi.

Neerijnen je malé, ale právě proto poučné. Ukazuje, že i menší úřad může přejít na otevřený kancelářský balík, pokud ví, proč to dělá. A současně připomíná, že technický problém často nebývá samotný software, ale zvyky lidí a kompatibilita okolního světa.

Stav: dlouhodobý hybrid s výrazným open-source podílem. U německého Schwäbisch Hall je důležité nepřehánět. Nejde o čistý příklad „město celé na Linuxu“, ale o dlouhodobou strategii migrace k Linuxu při zachování kompatibility s windowsovými systémy na úrovni spolkové země a státu. OSOR výslovně uvádí, že městský IT systém není plně open-source a že právě tato složitost i omezené zdroje vedly ke zpomalení digitalizace některých služeb.

Právě tento případ je cenný jako protiváha k příliš optimistickým sloganům. Open-source sice může snižovat vendor lock-in, ale pokud okolní ekosystém zůstává závislý na proprietárních formátech a agendových systémech, úřad se stejně nevyhne hybridnímu provozu a vyšší náročnosti integrace.

Stav: raná fáze, spíše otevřené alternativy než hotová linuxová migrace. Podle evropského přehledu OSOR se dánské obce Aarhus a Kodaň v roce 2025 vydaly cestou otevřenějších alternativ kvůli nákladům, obavám z vendor lock-inu, GDPR a geopolitické závislosti. Aarhus například uvedl, že už přesunul desítky systémů k evropskému poskytovateli a nechce pořizovat nové systémy, které by vyžadovaly produkty Microsoftu.

Je ale potřeba dodat, že u Dánska se titulky často přehánějí. Oficiální tisková zpráva ministerstva digitalizace z června 2025 mluví o pilotním testu open-source alternativy Collabora/LibreOffice v resortním systému F2, nikoli o hotovém plošném přechodu celé země na Linux. Dánsko je tedy zatím lepší chápat jako velmi zajímavý současný trend, ne jako dokončený precedent.

Stav: dlouhodobý přechod k domácím technologiím, v roce 2026 dále urychlený. Čína už několik let systematicky omezuje používání zahraničního hardwaru a softwaru ve státní správě a státem kontrolovaných organizacích. V srpnu 2026 přinesla agentura Bloomberg informaci, že čínské Ministerstvo státní bezpečnosti nařídilo některým státem napojeným organizacím předčasně odstranit z počítačů speciální edici Windows 10 China Government Edition. Důvodem mají být obavy o bezpečnost dat.

Nejde přitom o běžnou verzi Windows 10. Windows 10 China Government Edition vznikla prostřednictvím společnosti C&M Information Technologies, společného podniku Microsoftu a státní China Electronics Technology Group, právě proto, aby vyhovovala požadavkům čínských státních institucí. Její ukončení bylo původně plánováno na únor 2027, nynější rozhodnutí však tento harmonogram urychluje. Rozsah nové směrnice zatím není veřejně znám a není doloženo, že by se vztahovala na všechny čínské státní organizace.

Přechod od Windows však nezačal až v roce 2026. Čína už dříve stanovila pravidla, která při státních nákupech zvýhodňují „bezpečné a spolehlivé“ domácí procesory, operační systémy a databázový software. Mezi schválenými desktopovými systémy se objevují například linuxové systémy Galaxy Kylin a UnionTech UOS. Oficiální čínské veřejné zakázky z roku 2026 navíc ukazují, že nové počítače pro centrální státní orgány jsou skutečně nabízeny právě s domácími systémy Kylin, UOS nebo dalšími schválenými alternativami.

Čínský případ je proto poněkud odlišný od evropského pojetí digitální suverenity. Zatímco evropské státy často zdůrazňují otevřené standardy, open-source, interoperabilitu a omezení závislosti na jednom dodavateli, Čína klade výrazný důraz také na technologickou soběstačnost, domácí výrobu a omezení závislosti na amerických technologiích. Výsledek je však v oblasti operačních systémů podobný: Windows postupně ztrácí část svého postavení ve státním sektoru ve prospěch domácích řešení založených na Linuxu.

Je také důležité nepodlehnout příliš zjednodušeným titulkům. Z dostupných informací zatím nevyplývá, že by Čína jedním rozhodnutím nařídila všem státním úřadům okamžitě odstranit všechny počítače s Windows. Doložený je ale dlouhodobý a rozsáhlý proces nahrazování zahraničních technologií a současná zpráva z roku 2026 potvrzuje, že se tento proces dále urychluje.

Stav: dlouhodobá politika a sektorové nasazení. Mimo Evropu se hůře hledají stejně dobře zdokumentované městské desktopové migrace jako v Německu nebo Francii. Indie je ale důležitá aspoň na úrovni rámce: už vládní framework z roku 2015 počítá s open-source jako preferovanou možností v e-governance, zdůrazňuje otevřené standardy, interoperabilitu, strategickou kontrolu a výslovně zmiňuje jednotlivé státy, včetně Keraly.

Kerala je pak konkrétní a velmi silný případ hlavně ve školství a státní infrastruktuře pro vzdělávání. KITE uvádí, že všechny počítače instalované ve školách běží na svobodném softwaru, že stát nasadil FOSS na více než 200 tisíc školních počítačů a že díky tomu dosáhl úspor v řádu 3000 crore rupií, což je přibližně 6,9 miliardy korun českých. Současně KITE vyvíjí vlastní linuxovou distribuci a otevřené aplikace pro školy i další veřejné použití. Je to jiný model než městský úřad v Evropě, ale ukazuje, že open-source může být ve veřejném sektoru i systémová a dlouhodobá politika.

Z těchto případů je dobře vidět jedna věc: úspěšné migrace téměř nikdy nezačínají heslem „zítra smažeme Windows“. Mnohem častěji začínají přechodem na otevřené formáty, LibreOffice nebo jinou kancelářskou sadu, webové aplikace, otevřenější e-mail a kolaboraci, a teprve potom řeší operační systém. Přesně tak postupovalo francouzské četnictvo a podobně přemýšlí i dnešní Francie nebo Šlesvicko-Holštýnsko.

Druhá společná věc je školení a kompatibilita. Tam, kde veřejná správa počítá s dokumentovými šablonami, uživatelskou podporou a realistickými výjimkami pro specializované aplikace, bývá přechod mnohem životaschopnější. To je vidět v Galicii, Neerijnenu, Gummersbachu i Šlesvicku-Holštýnsku.

Třetí společná věc je politická kontinuita. Mnichov ukázal, že technicky zvládnutá migrace může být oslabena nebo obrácena, pokud se rozpadne politická podpora, změní se vedení a projekt přestane být řízen jako dlouhodobá strategie. Proto dnes úspěšnější případy mluví méně o „linuxovém desktopu“ a více o digitální suverenitě, otevřených standardech, lokální ekonomice a řízení závislostí.

Když se na tyto příklady podíváte vedle sebe, vychází z nich poměrně střízlivý závěr. Ano, státy a města opravdu přecházejí od placených a uzavřených produktů k open-source. Někde jde o Linux, jinde o LibreOffice, jinde o celý balík otevřenější infrastruktury. Nejde ale o jednoduchý ideologický souboj „Linux versus Windows“. Ve veřejné správě dnes vítězí tam, kde je open-source součástí širší strategie digitální suverenity, interoperability a řízeného snižování vendor lock-inu. (Veřejná správa se snaží o lepší spolupráci systémů a o postupné snižování závislosti na jednom dodavateli softwaru.)

Mnichov přitom zůstává důležitým varováním: technika sama nestačí. A Francie, Lyon, Šlesvicko-Holštýnsko nebo nově i bavorské pilotní plány naopak ukazují, že když se změna pojme jako dlouhodobý institucionální projekt, může být open-source ve veřejné správě nejen levnější, ale i strategicky rozumnější.

Protože to ukazuje, že Linux, LibreOffice a open-source nejsou jen zálibou technických nadšenců, ale reálnou cestou, kterou zvažují i města, regiony a státní instituce. Když se o digitální suverenitě mluví ve veřejné správě, potvrzuje to, že otevřené standardy, nezávislost na dodavateli a větší kontrola nad vlastními daty mají smysl i mimo svět úřadů. Pro domácího uživatele je to důležité i proto, že stejné výhody může využívat také: menší závislost na jednom výrobci, větší svobodu volby a delší život staršího počítače.

Související článek:
Od telemetrie k DIGITÁLNÍMU DOHLEDU: co o vás sbírají Windows, macOS, ChromeOS, iOS a Android