Linux, LibreOffice a DIGITÁLNÍ SUVERENITA: proč státy a města hledají cestu MIMO MICROSOFT - LINUX PRO DOMÁCNOST - vzdělávací HUB

Stav: probíhající městský přechod. Lyon v červnu 2025 oficiálně oznámil, že kvůli digitální suverenitě postupně nahrazuje software Microsoftu otevřenými alternativami. Pro kancelářskou práci uvádí OnlyOffice, pro systémy Linux a pro databáze PostgreSQL. Současně buduje společnou otevřenou kolaborační sadu „Territoire Numérique Ouvert“, kterou už využívají tisíce pracovníků z několika samospráv.

Lyon je zajímavý i tím, že propojuje technickou a ekonomickou stránku věci. Zdůrazňuje nejen nezávislost na amerických platformách, ale i regionální datacentra, domácí dodavatele a delší životnost hardwaru. To je ukázkový příklad toho, jak se open-source ve veřejné správě začíná spojovat i s lokální ekonomikou a ekologickými argumenty.

Stav: historicky úspěšná migrace, později částečný návrat k proprietárnímu softwaru. Mnichovský projekt LiMux patří k nejslavnějším veřejným migracím vůbec. Město šlo od roku 2004 cestou přechodu z Windows na vlastní linuxové řešení a open-source desktop. Podle pozdější retrospektivy šlo o reakci na konec podpory Windows NT 4.0, vysoké licenční náklady a snahu získat strategickou nezávislost na dodavateli.

Kolem návratu Mnichova od Linuxu k produktům Microsoftu dodnes panují spory. Doložené je, že část tehdejších problémů byla organizační a že samotní IT odborníci města neuváděli přesvědčivé technické důvody pro návrat k Windows. Heise tehdy citoval šéfa městského IT se slovy, že neexistují „žádné větší technické problémy“ s LiMuxem, zatímco pozdější retrospektiva OSOR uvádí spíš nespokojenost části uživatelů a ztrátu pokračující politické podpory. O lobbyingu se často mluví, tvrzení o korupci však bez důkazů nelze považovat za prokázaná.

Zároveň ale Mnichov neskončil jako „poražený Linux“. Město dnes znovu posiluje open-source směr a založilo vlastní Open Source Programme Office, které koordinuje používání i publikování otevřeného softwaru podle zásady „public money, public code“. Mnichov je tak spíš lekcí, že technická migrace bez dlouhodobé politické a organizační podpory nestačí.

Stav: dlouhodobě úspěšná, etapová migrace. Francouzské četnictvo nezačalo tím, že by ze dne na den přeinstalovalo desetitisíce počítačů na Linux. Nejprve přešlo z Microsoft Office na OpenOffice, pak nahradilo Internet Explorer a Outlook programy Firefox a Thunderbird a teprve poté zamířilo k Ubuntu. OSOR to uvádí jako příklad pečlivě připravené, modulární migrace, kde každý krok připravoval další.

Právě to je jeden z nejsilnějších argumentů pro realistický open-source přechod: nejdřív aplikace a formáty, potom operační systém. Četnictvo navíc otevřeně zdůvodňovalo změnu větší flexibilitou, transparentností a nezávislostí na proprietárních dodavatelích.

Stav: migrace LibreOffice dokončena, politika pokračuje dál. Španělská Galicie je důležitá tím, že nejde o jednorázový „projekt“, ale o dlouhodobou regionální politiku. Podle case study OSOR byla migrace různých úřadů od Microsoft Office k LibreOffice postupná, doprovázená školeními, a do roku 2018 byla dokončena. Region uváděl průměrnou úsporu asi 1,7 milionu eur ročně od roku 2010 a zároveň převedl školní počítačové učebny na GNU/Linux.

Roku 2025 Galicie navíc přijala další akční plán svobodného softwaru. To ukazuje, že nejde jen o to „něco nahradit“, ale o budování vlastního ekosystému, repozitářů, sdílení softwaru a podpory veřejné správy, firem i občanů.

Stav: úspěšné nasazení LibreOffice. Francouzské Toulouse patří mezi nejčistší příklady kancelářské migrace. OSOR uvádí, že město nasadilo LibreOffice na všechny desktopy a za tři roky tím ušetřilo 1 milion eur. Zároveň to nebylo izolované IT rozhodnutí, ale součást širší digitální politiky, která chápala svobodný software i jako nástroj místního ekonomického rozvoje.

Toulouse dobře ukazuje, že i samotný přechod z Microsoft Office na LibreOffice může mít smysl, i když se operační systém nemění hned. Pro mnoho organizací je to praktičtější první krok než okamžitý přechod na Linux.

Stav: dokončená migrace s malým proprietárním zbytkem. Německý Gummersbach dokončil přechod městské správy na linuxové thin klienty s desktopem MATE, LibreOffice a Open-Xchange. Současně si ale ponechal 25 proprietárních počítačů pro specializované agendy a CAD software.

To je velmi důležitá praktická lekce: úspěšná migrace často nevypadá jako „100 % open-source všude“, ale jako dobře zvládnutý hybrid, kde se otevřené řešení nasadí tam, kde dává smysl, a několik nutných výjimek zůstane. Právě takové kompromisy bývají v reálné správě mnohem životaschopnější než absolutní čistota.

Stav: úspěšná kancelářská migrace. Nizozemská obec Neerijnen v roce 2011 nahradila proprietární kancelářský balík sadou LibreOffice a přechod dokončila během dvanácti měsíců. Hlavní přínosy podle case study byly nižší náklady, větší flexibilita a lepší dostupnost podpory. Hlavní překážky byly naopak přesvědčit zaměstnance a řešit výměnu dokumentů s dalšími obcemi.

Neerijnen je malé, ale právě proto poučné. Ukazuje, že i menší úřad může přejít na otevřený kancelářský balík, pokud ví, proč to dělá. A současně připomíná, že technický problém často nebývá samotný software, ale zvyky lidí a kompatibilita okolního světa.

Stav: dlouhodobý hybrid s výrazným open-source podílem. U německého Schwäbisch Hall je důležité nepřehánět. Nejde o čistý příklad „město celé na Linuxu“, ale o dlouhodobou strategii migrace k Linuxu při zachování kompatibility s windowsovými systémy na úrovni spolkové země a státu. OSOR výslovně uvádí, že městský IT systém není plně open-source a že právě tato složitost i omezené zdroje vedly ke zpomalení digitalizace některých služeb.

Právě tento případ je cenný jako protiváha k příliš optimistickým sloganům. Open-source sice může snižovat vendor lock-in, ale pokud okolní ekosystém zůstává závislý na proprietárních formátech a agendových systémech, úřad se stejně nevyhne hybridnímu provozu a vyšší náročnosti integrace.

Stav: raná fáze, spíše otevřené alternativy než hotová linuxová migrace. Podle evropského přehledu OSOR se dánské obce Aarhus a Kodaň v roce 2025 vydaly cestou otevřenějších alternativ kvůli nákladům, obavám z vendor lock-inu, GDPR a geopolitické závislosti. Aarhus například uvedl, že už přesunul desítky systémů k evropskému poskytovateli a nechce pořizovat nové systémy, které by vyžadovaly produkty Microsoftu.

Je ale potřeba dodat, že u Dánska se titulky často přehánějí. Oficiální tisková zpráva ministerstva digitalizace z června 2025 mluví o pilotním testu open-source alternativy Collabora/LibreOffice v resortním systému F2, nikoli o hotovém plošném přechodu celé země na Linux. Dánsko je tedy zatím lepší chápat jako velmi zajímavý současný trend, ne jako dokončený precedent.

Stav: dlouhodobá politika a sektorové nasazení. Mimo Evropu se hůře hledají stejně dobře zdokumentované městské desktopové migrace jako v Německu nebo Francii. Indie je ale důležitá aspoň na úrovni rámce: už vládní framework z roku 2015 počítá s open-source jako preferovanou možností v e-governance, zdůrazňuje otevřené standardy, interoperabilitu, strategickou kontrolu a výslovně zmiňuje jednotlivé státy, včetně Keraly.

Kerala je pak konkrétní a velmi silný případ hlavně ve školství a státní infrastruktuře pro vzdělávání. KITE uvádí, že všechny počítače instalované ve školách běží na svobodném softwaru, že stát nasadil FOSS na více než 200 tisíc školních počítačů a že díky tomu dosáhl úspor v řádu 3000 crore rupií, což je přibližně 6,9 miliardy korun českých. Současně KITE vyvíjí vlastní linuxovou distribuci a otevřené aplikace pro školy i další veřejné použití. Je to jiný model než městský úřad v Evropě, ale ukazuje, že open-source může být ve veřejném sektoru i systémová a dlouhodobá politika.

Z těchto případů je dobře vidět jedna věc: úspěšné migrace téměř nikdy nezačínají heslem „zítra smažeme Windows“. Mnohem častěji začínají přechodem na otevřené formáty, LibreOffice nebo jinou kancelářskou sadu, webové aplikace, otevřenější e-mail a kolaboraci, a teprve potom řeší operační systém. Přesně tak postupovalo francouzské četnictvo a podobně přemýšlí i dnešní Francie nebo Šlesvicko-Holštýnsko.

Druhá společná věc je školení a kompatibilita. Tam, kde veřejná správa počítá s dokumentovými šablonami, uživatelskou podporou a realistickými výjimkami pro specializované aplikace, bývá přechod mnohem životaschopnější. To je vidět v Galicii, Neerijnenu, Gummersbachu i Šlesvicku-Holštýnsku.

Třetí společná věc je politická kontinuita. Mnichov ukázal, že technicky zvládnutá migrace může být oslabena nebo obrácena, pokud se rozpadne politická podpora, změní se vedení a projekt přestane být řízen jako dlouhodobá strategie. Proto dnes úspěšnější případy mluví méně o „linuxovém desktopu“ a více o digitální suverenitě, otevřených standardech, lokální ekonomice a řízení závislostí.

Když se na tyto příklady podíváte vedle sebe, vychází z nich poměrně střízlivý závěr. Ano, státy a města opravdu přecházejí od placených a uzavřených produktů k open-source. Někde jde o Linux, jinde o LibreOffice, jinde o celý balík otevřenější infrastruktury. Nejde ale o jednoduchý ideologický souboj „Linux versus Windows“. Ve veřejné správě dnes vítězí tam, kde je open-source součástí širší strategie digitální suverenity, interoperability a řízeného snižování vendor lock-inu. (Veřejná správa se snaží o lepší spolupráci systémů a o postupné snižování závislosti na jednom dodavateli softwaru.)

Mnichov přitom zůstává důležitým varováním: technika sama nestačí. A Francie, Lyon nebo Šlesvicko-Holštýnsko naopak ukazují, že když se změna pojme jako dlouhodobý institucionální projekt, může být open-source ve veřejné správě nejen levnější, ale i strategicky rozumnější.

Protože to ukazuje, že Linux, LibreOffice a open-source nejsou jen zálibou technických nadšenců, ale reálnou cestou, kterou zvažují i města, regiony a státní instituce. Když se o digitální suverenitě mluví ve veřejné správě, potvrzuje to, že otevřené standardy, nezávislost na dodavateli a větší kontrola nad vlastními daty mají smysl i mimo svět úřadů. Pro domácího uživatele je to důležité i proto, že stejné výhody může využívat také: menší závislost na jednom výrobci, větší svobodu volby a delší život staršího počítače.