Přejít na obsah

Od telemetrie k DIGITÁLNÍMU DOHLEDU: co o vás sbírají Windows, macOS, ChromeOS, iOS a Android - LINUX PRO DOMÁCNOST - vzdělávací HUB

Přeskočit menu
Přeskočit menu
Přeskočit menu

Od telemetrie k DIGITÁLNÍMU DOHLEDU: co o vás sbírají Windows, macOS, ChromeOS, iOS a Android

11.07.2026

Moderní operační systém už dávno není pouze program, který spustí počítač, tablet nebo chytrý telefon. Stal se prostředníkem mezi uživatelem a celým ekosystémem internetových účtů, cloudových úložišť, obchodů s aplikacemi, reklamních služeb, vyhledávání a umělé inteligence.
Část této komunikace je pro správné fungování zařízení nezbytná. Operační systém musí například kontrolovat aktualizace, ověřovat bezpečnostní certifikáty, stahovat nové databáze hrozeb nebo synchronizovat čas. Vedle toho však může shromažďovat diagnostické informace, údaje o používání funkcí, historii aktivity, informace o poloze nebo data propojená s uživatelským účtem.

Cílem tohoto článku není tvrdit, že všechny moderní operační systémy tajně odposlouchávají své uživatele. Cílem je ukázat rozdíl mezi nezbytnou technickou komunikací, dobrovolnou telemetrií a digitálním dohledem, při kterém uživatel postupně ztrácí přehled a kontrolu nad svými daty.

Linux může uživateli nabídnout větší kontrolu nad soukromím, vlastními daty a způsobem používání počítače. Ani on však není automatickou zárukou úplné anonymity.



1) Co je telemetrie

Telemetrie je automatické shromažďování a odesílání technických informací ze zařízení výrobci systému nebo aplikace.

Může obsahovat například:
  • typ zařízení a jeho hardwarovou konfiguraci;
  • verzi operačního systému;
  • údaje o ovladačích;
  • informace o výkonu a stabilitě;
  • záznamy o pádech systému a aplikací;
  • informace o používaných funkcích;
  • chybová hlášení.

Taková data mohou mít oprávněný účel. Vývojář díky nim může zjistit, že určitá verze ovladače způsobuje pády, že aktualizace nefunguje na konkrétním procesoru nebo že nová funkce výrazně zpomaluje systém.
Telemetrie proto sama o sobě nemusí znamenat špehování.

Důležité je především to:
  • jaké informace jsou shromažďovány;
  • zda jsou anonymní nebo propojené s konkrétním účtem;
  • komu jsou odesílány;
  • jak dlouho se uchovávají;
  • zda je jejich odesílání povinné;
  • zda je uživatel může jednoduše odmítnout.



2) Velký počet síťových spojení ještě není důkazem špehování

V některých videích a článcích se objevují informace o tisících síťových spojení, která operační systém uskuteční během jediného dne.
Samotný počet spojení ale nic spolehlivě nedokazuje.

Počítač může komunikovat se vzdálenými servery kvůli:
  • kontrole aktualizací;
  • ověření digitálních certifikátů;
  • synchronizaci času;
  • aktualizaci antivirových databází;
  • internetovému účtu;
  • cloudovému úložišti;
  • kontrole dostupnosti internetu;
  • obchodu s aplikacemi;
  • synchronizaci nastavení.

Pro posouzení soukromí je mnohem důležitější obsah komunikace než počet jednotlivých připojení.

Správná otázka proto nezní:
Kolikrát se můj počítač připojil k internetu?

Mnohem důležitější je:
Jaká data byla odeslána, komu byla odeslána a mohl jsem jejich odesílání odmítnout?



3) Kdy se z telemetrie stává digitální dohled

Hranice mezi technickou diagnostikou a digitálním dohledem není vždy jednoznačná.

Za problematický lze považovat stav, kdy:
  • zařízení odesílá určité kategorie dat povinně;
  • nastavení soukromí je rozděleno mezi mnoho různých nabídek;
  • vypnutí jedné volby nezastaví další způsoby sběru;
  • informace jsou propojeny s osobním účtem;
  • aktivita se používá k personalizaci reklam a obsahu;
  • systém ukládá dlouhodobou historii používání zařízení;
  • uživatel neví, jak dlouho jsou údaje uchovávány;
  • používání zařízení je stále více podmíněno internetovým účtem;
  • soubory a funkce se automaticky přesouvají do cloudu;
  • uživatel nemá možnost některé součásti odstranit nebo nahradit.

Digitální dohled nemusí znamenat, že někdo živě poslouchá mikrofon nebo sleduje obrazovku.

Podrobný obraz o člověku lze vytvořit také postupným spojováním zdánlivě nevýznamných informací:
  • jaké aplikace používá;
  • co vyhledává;
  • jaká videa sleduje;
  • kde se pohybuje;
  • kdy používá zařízení;
  • s jakými službami komunikuje;
  • jaká zařízení vlastní;
  • co nakupuje;
  • jaké má každodenní návyky.

Jednotlivý údaj nemusí být citlivý. Jejich dlouhodobé propojení však může vytvořit velmi podrobný digitální profil.

Jednotlivé operační systémy se liší rozsahem sbíraných dat, způsobem jejich použití i možnostmi, jak jejich odesílání omezit. Následující přehled stručně ukazuje nejčastější kategorie údajů a služeb, které je vhodné zkontrolovat.




4) Windows 11: povinná diagnostika a rozsáhlý ekosystém služeb

Microsoft ve své dokumentaci rozlišuje povinná a volitelná diagnostická data.
Povinná diagnostická data slouží podle Microsoftu například ke zjišťování konfigurace zařízení, problémů s hardwarem, ovladači, stabilitou a zabezpečením systému. Volitelná diagnostická data mohou obsahovat podrobnější informace o používání systému, aplikacích, výkonu a chybových stavech.
Ani po vypnutí volitelných diagnostických dat proto není Windows systémem bez komunikace se servery Microsoftu. Určitá diagnostická data a komunikace potřebná pro provoz systému zůstávají aktivní.

Windows 11 je současně propojen s dalšími službami Microsoftu:
  • účtem Microsoft;
  • cloudovým úložištěm OneDrive;
  • Microsoft Storem;
  • Microsoft 365;
  • službou Copilot;
  • personalizovanými doporučeními;
  • synchronizací nastavení;
  • cloudovým vyhledáváním.

Každá z těchto služeb může mít vlastní pravidla, nastavení a způsoby zpracování dat. Uživatel proto neřeší pouze soukromí samotného operačního systému, ale celý propojený ekosystém.


Účet Microsoft a závislost na cloudu
Internetový účet může být užitečný. Usnadňuje synchronizaci nastavení, přístup k zakoupeným aplikacím, obnovu zařízení a práci s cloudovým úložištěm.
Problém nastává, když přestává být dobrovolnou možností a stává se téměř nezbytnou součástí používání počítače.
Čím více funkcí, souborů a nastavení je spojeno s jedním účtem, tím obtížnější může být pozdější odchod k jinému řešení.

Uživatel se pak nerozhoduje pouze o změně operačního systému. Musí řešit také:
  • přenos souborů z cloudu;
  • změnu kancelářských aplikací;
  • převod uložených hesel;
  • přesun elektronické pošty;
  • změnu synchronizace fotografií;
  • nahrazení služeb, na které si zvykl.

Právě tato závislost na jednom ekosystému je důležitou součástí digitální suverenity.


Funkce Recall
Zvláštní pozornost vyvolala funkce Recall určená pro podporované počítače Copilot+ PC.
Recall má uživateli umožnit zpětně vyhledat obsah, který měl dříve zobrazený na obrazovce. Za tímto účelem vytváří a ukládá snímky aktivity počítače.
Podle současné dokumentace Microsoftu je ukládání snímků volitelné. Obsah se zpracovává lokálně, snímky se ukládají v zařízení a přístup k nim je chráněn pomocí Windows Hello. Uživatel může pořizování snímků pozastavit nebo vypnout, filtrovat aplikace a weby a uložená data odstranit.
To však neznamená, že funkce nepřináší žádná rizika.

I lokálně uložená databáze může obsahovat:
  • soukromou komunikaci;
  • pracovní dokumenty;
  • osobní fotografie;
  • zdravotní informace;
  • finanční údaje;
  • obsah webových formulářů;
  • citlivé informace z aplikací.

Oprávněná otázka proto zní:
Je rozumné vytvářet v počítači další rozsáhlou a prohledávatelnou historii toho, co se objevilo na obrazovce?
Riziko nespočívá pouze v možnosti odeslání dat mimo počítač. Rizikem může být už samotná existence takové databáze.



5) macOS a iOS: silnější ochranné prvky, ale uzavřený ekosystém

Apple dlouhodobě prezentuje ochranu soukromí jako jednu z hlavních vlastností svých zařízení.
Uživatelé iPhonu, iPadu a počítače Mac mohou spravovat odesílání analytických, diagnostických a provozních informací. Apple poskytuje nastavení, ve kterém lze sdílení analytiky zařízení vypnout.
Významnou ochranou je také funkce App Tracking Transparency.
Aplikace musí požádat o souhlas, pokud chtějí sledovat aktivitu uživatele napříč aplikacemi a weby jiných společností pro reklamní nebo obdobné účely. Uživatel může povolení jednotlivým aplikacím odebrat nebo zcela zakázat, aby aplikace o sledování žádaly.
To je důležitý ochranný mechanismus. Neznamená to však, že zařízení Apple nekomunikují s výrobcem nebo že uživatel ovládá celý technologický řetězec.
macOS a iOS jsou proprietární a uzavřené systémy. Uživatel nemůže veřejně zkontrolovat kompletní zdrojový kód a musí do značné míry důvěřovat informacím poskytovaným výrobcem.

Zařízení jsou také úzce propojena s:
  • Apple účtem;
  • App Storem;
  • službou iCloud;
  • synchronizací fotografií;
  • zálohami;
  • zprávami;
  • službami výrobce.


iCloud a šifrování dat
Apple uvádí, že data v iCloudu jsou při přenosu i uložení šifrována.
Při standardní ochraně ale Apple u některých kategorií spravuje šifrovací klíče, aby mohl pomoci s obnovou účtu a dat.
Volitelná funkce Rozšířená ochrana dat zvyšuje počet kategorií chráněných koncovým šifrováním. V takovém případě zůstávají klíče pro většinu dat pouze na důvěryhodných zařízeních uživatele.
Apple tedy poskytuje významné bezpečnostní funkce a nástroje na ochranu soukromí. Z pohledu digitální suverenity však stále zůstává závislost na uzavřeném systému, jednom výrobci, jeho obchodu a cloudových službách.



6) ChromeOS: operační systém úzce spojený se službami Google

ChromeOS je navržen jako systém silně propojený s internetem, prohlížečem Chrome a Google účtem.

Takové propojení přináší pohodlí:
  • automatickou synchronizaci;
  • přístup k dokumentům z více zařízení;
  • snadné obnovení nastavení;
  • propojení s Diskem Google;
  • přístup k aplikacím a službám Google;
  • možnost používat aplikace systému Android.

Současně to znamená, že velká část činnosti uživatele může procházet službami jedné společnosti.
Google dokumentuje shromažďování údajů o aplikacích, prohlížečích a zařízeních používaných pro přístup k jeho službám. Mohou mezi ně patřit například typ zařízení, operační systém, jedinečné identifikátory, IP adresa, systémová aktivita, hlášení o pádech a informace o komunikaci se službami Google.
Chrome může podle nastavení odesílat statistiky používání a hlášení o pádech. Google uvádí, že tyto informace mohou zahrnovat údaje o výkonu, nastavení a používání funkcí. U některých dalších zapnutých voleb mohou být odesílány také informace o navštívených stránkách. Odesílání statistik používání a pádů lze v nastavení vypnout.
ChromeOS také umožňuje řídit přístup aplikací ke kameře, mikrofonu a poloze. Oprávnění však mohou být rozdělena mezi nastavení ChromeOS, prohlížeče Chrome a prostředí aplikací Android.
Pro běžného uživatele proto nemusí být vždy jednoduché zjistit, která vrstva systému právě určité oprávnění používá.



7) Android: systém, výrobce telefonu, aplikace a účet Google

Android je otevřenější než iOS v tom, že jeho základ vychází z projektu Android Open Source Project. Většina běžně prodávaných telefonů však používá verzi doplněnou o služby Google a další aplikace výrobce zařízení.

Při posuzování soukromí telefonu s Androidem je proto nutné rozlišovat několik vrstev:
  • samotný systém Android;
  • služby Google;
  • aplikace výrobce telefonu;
  • služby mobilního operátora;
  • další nainstalované aplikace;
  • uživatelský účet.

Google umožňuje vypnout odesílání údajů o používání a diagnostice. Současně upozorňuje, že vypnutí této možnosti neovlivní informace, které mohou samostatně shromažďovat jednotlivé aplikace.
Google ve svých zásadách uvádí, že zařízení s Androidem a aplikacemi Google pravidelně komunikuje s jeho servery. Komunikace může obsahovat například typ zařízení, informace o připojení, hlášení o pádech, seznam nainstalovaných aplikací a podle nastavení také další informace o používání zařízení.


Aktivita na webu a v aplikacích
Významným nastavením Google účtu je Aktivita na webu a v aplikacích.

Pokud je aktivní, může účet podle dalších zvolených možností ukládat například:
  • vyhledávání ve službách Google;
  • aktivitu v aplikacích a službách Google;
  • historii prohlížeče Chrome;
  • aktivitu z webů a zařízení využívajících služby Google;
  • související informace o poloze;
  • hlasovou a zvukovou aktivitu.

Uživatel může tuto funkci vypnout, zobrazit uloženou aktivitu, jednotlivé záznamy odstranit nebo nastavit automatické mazání starších údajů.
Problémem není úplná absence ovládacích prvků. Google jich nabízí poměrně mnoho.

Pro běžného uživatele ale mohou být rozděleny mezi:
  • nastavení telefonu;
  • účet Google;
  • prohlížeč Chrome;
  • Obchod Play;
  • Mapy;
  • YouTube;
  • jednotlivé aplikace;
  • aplikace výrobce telefonu.

Vypnutí jedné kategorie proto nemusí zastavit ostatní druhy shromažďování dat.



8) Systémy nelze hodnotit pouze jako dobré nebo špatné

Windows, macOS, ChromeOS, iOS a Android se liší způsobem vývoje, obchodním modelem, množstvím nastavení i mírou propojení s cloudem.

Nebylo by správné tvrdit, že všechny systémy:
  • shromažďují stejná data;
  • používají data ke stejným účelům;
  • poskytují stejné možnosti vypnutí;
  • mají stejnou úroveň zabezpečení;
  • představují stejné riziko.

Apple například poskytuje silné nástroje proti sledování mezi aplikacemi. Google umožňuje prohlížet a automaticky mazat značnou část aktivity uložené v účtu. Microsoft podrobně dokumentuje kategorie diagnostických dat Windows.
Samotná existence nastavení ale ještě nezaručuje skutečnou kontrolu.

Je třeba se ptát:
  • Je nastavení srozumitelné?
  • Je funkce při prvním spuštění zapnutá nebo vypnutá?
  • Musí ji uživatel aktivně odmítnout?
  • Nezhorší se po odmítnutí základní funkčnost zařízení?
  • Lze službu odstranit?
  • Lze systém používat bez účtu?
  • Může uživatel přejít k jinému poskytovateli?



9) Operační systém je pouze jedna část problému

Přechod na jiný operační systém automaticky nevyřeší veškeré sledování.

Uživatel může přejít z Windows na Linux, ale nadále používat:
  • prohlížeč přihlášený ke Google účtu;
  • vyhledávač zaznamenávající dotazy;
  • cloud velké technologické společnosti;
  • sociální sítě;
  • komunikační aplikace;
  • kancelářské programy fungující pouze online;
  • aplikace s vlastní telemetrií;
  • weby s reklamními a analytickými prvky.

Stejně tak může uživatel Windows, macOS nebo Androidu množství sdílených informací výrazně omezit správným nastavením systému, účtu, prohlížeče a aplikací.
Soukromí proto není vlastností jednoho přepínače ani jediného programu.
Je výsledkem celého řetězce rozhodnutí.



10) Je Linux automaticky soukromý?

Linux může uživateli nabídnout výrazně větší kontrolu, ale ani on automaticky nezaručuje úplné soukromí.
Jednotlivé distribuce mohou obsahovat rozdílné služby, aplikace a možnosti odesílání diagnostických informací. Některé distribuce nabízejí dobrovolné odesílání anonymních statistických údajů nebo hlášení o chybách.
Canonical například uvádí, že systém Ubuntu Insights je založen na výslovném souhlasu uživatele, neodesílá osobně identifikovatelné informace a umožňuje před odesláním zkontrolovat obsah hlášení uloženého v počítači.
Hlavní výhoda Linuxu proto nespočívá v tvrzení, že nikdy nikam nic neodesílá.

Jeho výhoda spočívá především v možnosti volby:
  • velká část systému má veřejně dostupný zdrojový kód;
  • systém lze používat bez účtu jedné společnosti;
  • soubory mohou zůstat pouze na vlastním disku;
  • uživatel si může vybrat distribuci;
  • může si vybrat pracovní prostředí;
  • může odstranit nebo nahradit nežádoucí aplikaci;
  • není odkázán pouze na jeden obchod s programy;
  • může změnit poskytovatele cloudových služeb;
  • může používat standardní a otevřené formáty;
  • systém lze přizpůsobit konkrétním potřebám.

Ani Linux však neochrání uživatele před službami, kterým sám dobrovolně poskytne svá data.
Pokud se v Linuxu přihlásí ke stejným internetovým účtům, používá stejné sociální sítě, stejný cloud a stejné sledovací webové služby, část jeho digitálního profilu bude vznikat dál.
Linux proto není zárukou absolutního soukromí.
Je především nástrojem, který uživateli poskytuje více možností o svém soukromí rozhodovat.



11) Co znamená digitální svoboda v praxi

Digitální svoboda neznamená odmítnout internet, cloud, chytrý telefon nebo moderní technologie.
Znamená především zachovat možnost volby.


Uživatel by měl mít možnost:
  • používat zařízení bez povinného internetového účtu;
  • rozhodnout, zda odešle volitelné diagnostické údaje;
  • zjistit, jaké informace jeho zařízení shromažďuje;
  • ukládat soubory ve standardních a přenositelných formátech;
  • uchovávat dokumenty lokálně;
  • zvolit si vlastního poskytovatele cloudových služeb;
  • změnit aplikaci bez ztráty vlastních dat;
  • změnit operační systém;
  • používat hardware tak dlouho, dokud technicky vyhovuje;
  • odmítnout funkci, kterou nepotřebuje;
  • odstranit aplikaci, kterou nechce používat;
  • odejít od dodavatele bez ztráty přístupu ke své práci.

Podstatu digitální suverenity lze shrnout jednou větou:
Skutečně svobodná služba je taková, od které můžete odejít.



12) Jak získat větší kontrolu nad svými daty

Zkontrolujte nastavení soukromí
Nastavení soukromí má smysl projít nejen po prvním spuštění zařízení, ale také po větších aktualizacích.
Výrobce může přidat nové funkce, služby nebo další možnosti personalizace.

Vypněte volitelnou analytiku, kterou nepotřebujete
Dobrovolné odesílání diagnostiky může pomáhat vývojářům při opravování chyb.
Mělo by však jít o vědomé rozhodnutí uživatele.

Zkontrolujte historii svého účtu
Microsoft, Apple i Google poskytují nástroje pro kontrolu alespoň části uložených informací.
U Google účtu lze například zobrazit aktivitu, vypnout její další ukládání nebo nastavit automatické mazání starších záznamů.

Zkontrolujte oprávnění aplikací
Aplikace by neměla mít přístup k mikrofonu, kameře, poloze, kontaktům nebo všem souborům, pokud jej ke své funkci nepotřebuje.

Rozhodujte vědomě o cloudu
Cloudové úložiště může být pohodlné a užitečné.
Před jeho použitím je však vhodné vědět:
  • která data se synchronizují;
  • kdo spravuje šifrovací klíče;
  • zda lze soubory hromadně stáhnout;
  • co se stane po zrušení účtu;
  • zda jsou data uložena také mimo cloud;
  • zda máte vlastní zálohu.

Používejte přenositelné formáty
Dokument uložený v běžném otevřeném formátu lze obvykle otevřít ve více programech a operačních systémech.
Proprietární formát svázaný s jednou službou může odchod k jinému řešení výrazně zkomplikovat.

Oddělujte operační systém od internetových služeb
Dobře nastavený operační systém ještě neznamená, že stejné soukromí poskytuje také prohlížeč, vyhledávač, sociální síť nebo cloudová aplikace.
Každou část je potřeba posuzovat samostatně.

Vyzkoušejte alternativu bez okamžitého mazání systému
Linux lze vyzkoušet:
  • ze zaváděcího USB flash disku;
  • ve virtuálním počítači;
  • na starším počítači;
  • jako druhý systém vedle Windows.

Uživatel tak získá vlastní zkušenost bez nutnosti okamžitě opustit současné prostředí.



13) Stručné porovnání systémů

Windows 11
Windows odesílá povinná diagnostická data a umožňuje zapnout další volitelné kategorie. Systém je stále více propojen s účtem Microsoft, OneDrivem, Microsoft 365 a dalšími cloudovými službami.
Funkce Recall je volitelná a zpracovává data lokálně, ale vytváří rozsáhlou databázi dříve zobrazeného obsahu.

macOS a iOS
Apple poskytuje silné nástroje pro správu oprávnění, analytiky a sledování mezi aplikacemi.
Systémy jsou však uzavřené a úzce propojené s Apple účtem, App Storem a iCloudem.

ChromeOS
ChromeOS je navržen jako systém propojený s internetem, prohlížečem Chrome a Google účtem.
Přináší snadnou synchronizaci a správu, ale také výraznou závislost na službách jednoho výrobce.

Android
Rozsah shromažďovaných dat závisí na systému, službách Google, výrobci telefonu, nainstalovaných aplikacích a nastavení účtu.
Ovládacích prvků existuje mnoho, ale jsou rozděleny mezi několik různých částí systému a služeb.

Linux
Linux obvykle umožňuje větší kontrolu nad systémem, aplikacemi, účty a místním ukládáním souborů.
Skutečná míra soukromí však vždy závisí na vybrané distribuci, nastavení a používaných internetových službách.



14) Nejde o boj proti technologiím

Telemetrie může pomáhat při opravování chyb. Cloud může zachránit ztracené soubory. Internetový účet může usnadnit synchronizaci několika zařízení. Umělá inteligence může urychlit práci. Problémem není samotná existence těchto funkcí.

Problém nastává ve chvíli, kdy:
  • jsou zapnuté bez srozumitelného vysvětlení;
  • obtížně se vypínají;
  • shromažďují více informací, než uživatel očekává;
  • jsou podmínkou používání zařízení;
  • uzamykají uživatele do jednoho ekosystému;
  • znemožňují snadný přechod k jinému řešení.

Tento článek proto není útokem na společnosti Microsoft, Apple nebo Google. Je výzvou k informovanému rozhodování.



15) Závěr

Běžný uživatel vybírá operační systém podle vzhledu, ceny zařízení, dostupnosti aplikací nebo toho, na co je zvyklý.

Jen málokdy se předem ptá:
  • Jaká data bude zařízení odesílat?
  • Lze systém používat bez internetového účtu?
  • Kde budou uloženy moje dokumenty a fotografie?
  • Kdo spravuje šifrovací klíče?
  • Mohu používanou službu jednoduše opustit?
  • Budu moci své soubory otevřít také v jiném programu?
  • Mohu odstranit funkce, které nechci?
  • Kdo má skutečnou kontrolu nad mým zařízením?

Právě odpovědi na tyto otázky rozhodují o digitální svobodě.
Není nutné okamžitě přestat používat Windows, macOS, ChromeOS, iOS nebo Android. Má však smysl vědět, jak fungují, projít jejich nastavení a přemýšlet nad tím, které služby skutečně potřebujete.

Linux není jedinou odpovědí na všechny problémy ochrany soukromí. Pro mnoho uživatelů však může představovat důležitý první krok od pouhého používání zařízení k jeho skutečné kontrole.



16) Doporučené zdroje


Microsoft




Apple




Google





Linux a Ubuntu



17) Videa, která inspirovala vznik článku

Následující videa byla podnětem k zamyšlení nad telemetrií, digitálním dohledem, vlastnictvím zařízení a ochranou soukromí. Představují pohledy různých autorů a ukazují, že se o rozsahu sběru dat a kontrole uživatele diskutuje napříč technologickou komunitou. Větší počet podobných videí však sám o sobě není důkazem správnosti každého uvedeného tvrzení. Ověřitelné technické informace v tomto článku proto vycházejí především z dokumentace výrobců a dalších doporučených zdrojů.


Jak Windows špehuje všechny své uživatele
Polské video kanálu blimek nabízí další pohled na otázku, jak Windows shromažďuje informace o systému a jeho používání a co to může znamenat pro soukromí a kontrolu uživatele nad vlastním počítačem. Dobře doplňuje témata telemetrie a digitálního dohledu rozebíraná v tomto článku a může diváka přivést k zamyšlení, jaké množství předávaných údajů ještě považuje za přijatelné. Stejně jako ostatní videa v této části slouží především jako podnět k diskusi, nikoliv jako jediný technický zdroj.


Zachycení komunikace Windows pomocí síťové analýzy
Catching Windows in the Act with Proxmox Packet Capture
Kanál Lawrence Systems ukazuje praktický pokus, při kterém je síťová komunikace počítače s Windows zachycena mimo samotný operační systém pomocí virtualizačního prostředí Proxmox a nástrojů pro analýzu síťového provozu. Video je zajímavé tím, že se neopírá pouze o nastavení zobrazené ve Windows, ale sleduje skutečná odchozí spojení zařízení. Zároveň připomíná, že samotná existence spojení ještě neprozrazuje jeho účel a je nutné rozlišovat aktualizace, bezpečnostní služby, telemetrii a další druhy komunikace. Video trvá přibližně devět minut.


Lze ve Windows skutečně zastavit veškeré shromažďování dat?
Can We Really Stop Microsoft Spying on Windows 11
Kanál Britec09 se věnuje otázce, nakolik lze sběr dat ve Windows 11 omezit změnou nastavení, odstraněním nepotřebných aplikací a vypnutím funkcí, jako jsou telemetrie, Copilot, OneDrive, reklamy nebo Recall. Video není pouze výzvou k použití jednoho „zázračného“ programu, ale upozorňuje, že ani rozsáhlé odstranění předinstalovaných součástí nemusí z Windows vytvořit systém bez komunikace se službami Microsoftu. Video trvá přibližně deset minut.


Střízlivější pohled na funkci Windows Recall
Should I Be Concerned About Microsoft’s Recall Feature?
Kanál Ask Leo! nabízí užitečnou protiváhu k nejvíce poplašným videím o funkci Recall. Autor vysvětluje, že se Recall týká podporovaných počítačů Copilot+ PC, ukládání snímků musí uživatel povolit a funkci lze odebrat. Současně však pokládá hlubší otázku, zda uživatel důvěřuje samotnému operačnímu systému, který má ze své podstaty přístup k jeho souborům a aktivitě. Toto přibližně pětiminutové video pomáhá udržet diskusi věcnou a oddělit reálná rizika od nepřesných tvrzení.


Ochrana soukromí v systému macOS
The ULTIMATE macOS Privacy & Security Guide!
Kanál Techlore ukazuje, že otázka soukromí se netýká pouze Windows. Video se věnuje nastavení oprávnění v macOS, šifrování, iCloudu, prohlížečům, vyhledávačům, komunikaci, instalaci aplikací a možnostem využívat otevřený software. Apple zde není jednoduše označen za „dobrého“ nebo „špatného“ výrobce. Video spíše ukazuje, které ochranné mechanismy macOS nabízí a ve kterých oblastech zůstává uživatel závislý na uzavřeném ekosystému společnosti Apple. Video trvá přibližně 22 minut.


Základní ochrana soukromí v Androidu a iOS
How to Protect Privacy on Your Phone in 5 Minutes
Kanál The Hated One v krátkém videu ukazuje několik základních opatření, která mohou použít majitelé telefonů s Androidem i iPhonu. Zaměřuje se na kontrolu oprávnění, omezení personalizace a sledování, nastavení účtů a výběr služeb, kterým uživatel svěřuje svá data. Video vhodně doplňuje části článku o Androidu a iOS a připomíná, že míra soukromí nezávisí pouze na značce telefonu, ale také na zvoleném nastavení, aplikacích a internetových službách. Video trvá přibližně pět minut.


Nech Windows 11 běžet 24 hodin bez zásahu – tohle se stane


Okamžitě přestaň používat Windows 11 – vážné důvody proč!

PODPOŘTE OTEVŘENÉ NÁVODY A DALŠÍ ROZVOJ WEBU LINUX PRO DOMÁCNOST:

Věřím v otevřené znalosti a v to, že kvalitní návody mají být dostupné bez reklam, rušivých prvků a zbytečného trackingu. Každý článek na webu Linux pro domácnost vzniká na základě rešerše, praktického testování na reálném nebo virtuálním počítači, ověřování v různých linuxových distribucích a pečlivého zpracování krok za krokem. Často jde o práci na několik hodin, někdy i několik dnů.

Pokud Vám některý návod pomohl, ušetřil čas nebo usnadnil řešení problému, budu rád za dobrovolnou finanční podporu. A pokud se Vám myšlenka tohoto webu líbí a chcete jeho tvorbu podporovat pravidelně, podívejte se prosím na stránku:

„SPONZOŘI webu LINUX pro DOMÁCNOST“.
© 2025–2026 Miroslav Zakřevský / LINUX® PRO DOMÁCNOST (linux-doma.cz).
Není-li uvedeno jinak, texty a vlastní výukové materiály jsou zveřejněny pod licencí CC BY-SA 4.0. Kód, skripty, logo, značka, doména, ochranné známky, screenshoty cizího softwaru a materiály třetích stran mohou mít odlišný právní režim.
| Licence a podmínky užití | Mapa Webu | Sponzoři |
Návrat na obsah