VirtualBox – rychlý start Windows 10 (od ISO k hotové VM) - LINUX PRO DOMÁCNOST

Cíl: Za pár minut od čisté instalace ve VirtualBoxu k plně použitelné virtuálce (GUI) bez „pokročilostí“. Minimum voleb, maximum užitku. Tento návod je psaný pro linuxové hostitele (Debian / Zorin), ale stejně dobře poslouží i na jiných OS (Windows, macOS, ...).

Pro zvětšení klikněte na obrázek.

VirtualBox na distribuci Linux Zorin 17.3 Core

1) Stáhněte ISO – platnost odkazů k 11.10.2025

Odkaz: https://www.microsoft.com/cs-cz/software-download/windows10iso

Odkaz: https://www.microsoft.com/cs-cz/software-download/windows11

• Windows 8,7,XP – pokud ještě vlastníte instalační medium, licenční číslo a z nějakého důvodu potřebujete provozovat tyto historické operační systémy, pak ve virtuálním stroji je to možné.
  

Tip: ISO si uložte do složky ~/ISO – budete je mít pohromadě pro další VM.

2) Spusťte VirtualBOX a vytvořte „Nový“ VM

1. Virtual machine name and operating system OS - Název virtuálního stroje a operačního systému OS.

• VM Name: např. debian13 / zorin18 / Windows 10, Windows 11, ... .
• VM Folder: / název existující složky pro uložení virtuálních OS.
• ISO Image: Zadejte cestu k vašemu ISO souboru výběrem pomocí šipky vpravo a složky „Jiné ...“.
• OS Edition: se automaticky doplní dle rozpoznaného OS, jinak vyberte ručně.
• OS: se taky doplní dle rozpoznaného OS. Jinak doplňte ručně (např. Linux nebo Microsoft Windows,...).
• OS Distribution: Pokud do VM Name napíšete název OS, (například Linux Debian nebo Fedora a jiné), pak se zde do OS Distribution doplní správná distribuce (Debian nebo Windows) opět dle instalovaného OS. V případě nerozpoznání vyberte z nabídky ručně.
• OS Version: Debian (64‑bit) pro Debian, Ubuntu (64‑bit) pro Zorin nebo Windows 10 (64-bit) – Dle zvoleného ISO Image se doplní samo. Jinak zvolte ručně dle nabídky šipkou vpravo.
• Proceed with Unattended Installation. - Pokračujte s bezobslužnou instalací. – Zatím nevyužijeme a tedy fajfku zrušte.

2. Set up unattended guest OS Installation - Nastavení bezobslužné instalace operačního systému pro hosty

• Vyplňujeme jen při aktivní bezobslužné instalaci.
  

3. Specify virtual hardware - Specifikujte virtuální hardware

• Base memory - Základní operační paměť – Pokud má váš počítač fyzicky alespoň 8GB RAM pak virtuálnímu počítači s Windows nastavte minimálně 4GB. U jiných operačních systémů nastavujte „Base memory“ dle definovaných minimálních požadavků na stránce výrobce operačního systému OS. Pro Linux s lehkým grafickým prostředím například xfce stačí jen 2GB RAM.
• Number of CPUs - Počet procesorů: Máte-li ve fyzickém počítači alespoň 4 jádra, pak přidělte virtuálnímu počítači 2 jádra a pro fyzický počítač tak zůstanou dva jádra k dispozici.
• Use EFI -  Použijte EFI: Starší operační systémy se bez EFI obejdou. Moderní distra to ocení. Pro Windows 10 volitelně. Pro Windows 11 je to povinné.

4. Specify virtual hard disk - Zadejte virtuální pevný disk:

• Create a New Hard disk - Vytvořit nový pevný disk: Ze třech možností vybereme právě tuto.
• Create a New Virtual File Location and Size – Vytvořte nové umístění a velikost virtuálního souboru: Virtuální disk je v podstatě jen soubor na fyzickém disku a v něm je nainstalován celý operační systém i s programy. Umístěte jej například do stejné složky, jakou jste vybrali v položce „VM Folder“. U mně je to tato cesta: /home/miro/VirtualBox. A tedy nový virtuální hard disk je uložen v cestě: /home/miro/VirtualBox/Windows 10/Windows 10.vdi. Umístění si zvolte dle vašeho uvážení.
• Disk Size - Velikost virtuálního disku, fyzického souboru na pevném disku, kterého může maximálně dosáhnout. Předvolená hodnota pro Windows 10 je 50GB. Pro Linux je to většinou méně i třeba jen 10GB. Vycházejte z minimálních požadavků pro daný operační systém.
• Hard Disk File Type and Format - Typ a formát souboru na pevném disku: Ponechte vybraný VDI (VirtualBox Disk Image) dynamicky alokovaný, velikost 20–40 GB. Pokud byste zaškrtli volbu „Pre-allocate Full size - Předběžně přidělit celou velikost“, pak by soubor vdi virtuálního disku okamžitě zabíral místo  50GB na vašem fyzickém disku. Tuto volbu nepoužívejte, pokud k tomu nemáte dobrý důvod.

3) NASTAVENÍ – Upravíme detaily nastavení virtuálního stroje.

• Obecné – Features – Sdílená schránka: Obousměrně – Drag-and-Drop:Obousměrně. Abychom mohli přenášet data mezi fyzickým a virtuálním počítačem.
• Pro windows 11 je nutné použít: Systém – Základní deska – TPM version:2.0, UEFI, Secure Boot.
• System - Procesor Features PAE/NX – zaškrtněte tuto volbu. 64-bit systémy (Windows 10/11 64-bit, Debian/Zorin/Fedora/Rocky amd64) - Nechte zapnuté.

Pozn.:

PAE (Physical Address Extension)

NX (No-Execute)

Abyste je mohli povolit, musí váš hostitelský procesor podporovat obě tyto technologie.

• Display – Obrazovka – VBoxSVGA - Features:3D Acceleration – zapnout. A pak Video Memory posunout na 256 MB.
• Sdílené složky – tlačítko „+“ – Cesta k adresáři (u mě je to /home/miro/Stažené) – Název adresáře: Stažené - Automatické připojení – OK.

• Celé nastavení potvrďte tlačítkem „OK“.

Pozn.: OS – Operační systém (Linux, Windows, macOS, ...).

Všechny položky, které jsem přeskočil a nevysvětloval, momentálně nevyužijeme. Nicméně detailní popis VirtualBoxu a všech jeho možností uvedu v samostatném článku.

4) Start Virtuálního stroje – například Windows 10 na Linuxu Zorin.

• Dvojklikem na virtuální stroj WIndows 10 v levém panelu Počítače jej spustíte. Případně klikněte jednou na Windows10 a pak na tlačítko „Spustit“.
  

• Průběh instalace je již stejný jako na fyzickém počítači.
  

Klávesa - Host Key ( výchozí právý Ctrl ) - kdykoli uvolníte myš i klávesnici z okna virtuálního stroje a vrátíte ovládání zpět do hostitelského systému.

• Spuštění Instalačního programu.
  

• Nainstalovat.
  

• Vložte licenční číslo. Pokud jej nemáte, pak zvolte „Nemám kód product Key“.
  

• Vyberte vámi zakoupenou verzi Windows.
  

• Přijměte licenční podmínky.
  

• Vlastní: Jenom nainstalovat Windows (pokročilé).
  

• Nepřidělené místo na jednotce 0 50.0 GB – „Další“.
  

• Instaluje se systém Windows
  

• Výběr země – Česká republika.
  

• Rozložení klávesnice – České.
  

• Přidat rozložení.
  

• Angličtina (Spojené státy).
  

• Anglické (Spojené státy) – Přidat rozložení.
  

• Dokončování instalace.
  

• Podle účelu nastavte použití – Nastavit pro osobní použití.
  

• Zvolte účet Offline – obrázek jsem omylem odklikl.
  
• Vyberte Omezené prostředí.
  

• Zadejte jméno uživatel, který bude počítač využívat.
  

• Vytvořte si kvalitní heslo: Malá, VELKÁ písmena, čísla 84563, speciální znaky (._?“%, alespoň 8 znaků. ČÍM VÍCE, TÍM LÉPE.
  

• Import dle vlastní potřeby. – Teď ne.
  

• Poloha – Ne – Přijmout
  

• Najít moje zařízení (Najít mě) – Ne – Přijmout.
  

• Odesílat jen základní diagnostická data Microsoftu.
  

• Zdokonalit psaní rukou na klávesnici – Ne – Nepoužívat má diagnostická data .. – Přijmout.
  

• Tipy a reklamy – Ne – Přijmout.
  

• Umožnit aplikacím používat reklamní ID – Ne – Přijmout.
  

• Přizpůsobte si prostředí – buď si vyberte a Přijmout, nebo zvolte Přeskočit.
  

• Dokončování instalace.
  

• Instalace dokončena.
  

• Pokud jste ještě neprovedli aktivaci Windows, tak jej proveďte co nejdříve, neboť nebudete moci využívat všechny funkce operačního systému.
  

• Nainstalujte přídavky hosta pro oboustrannou schránku, pro sdílení složky.
• V horní nabídce okna VirtualBoxu s Windows je Zařízení – Vložit obraz CD disku S přídavky hosta ...
• Otevřete průzkumník Windows a v „Tento Počítač“ naleznete "Jednotka CD-ROM VirtualBox Guest Additions". Dvojklikem otevřete virtuální CD-ROM.

• Dvojklikem na soubor „VBoxWindowsAdditions-amd64“ spustíte instalaci a potvrďte ANO a pokračujte dle průvodce. Po instalaci restartujte Windows ve VirtualBoxu. Pozor: Přídavky hosta – Extension Pack spadají pod Licenci, viz článek (Hypervizor – základy pro domácí i firemní použití).
• Po restartu již máme i dostupnou sdílenou složku „Stažené“ z Linuxu. Můžeme tak přesouvat soubory mezi fyzickým a virtuálním počítačem.

• Užijte si Windows 10 ve VirtualBoxu na Linuxu. :)
  

Pro zvětšení klikněte na obrázek.

Pokud jste se nepřidali do skupiny "vboxusers" v Linuxu při instalaci VirtualBoxu, pak to proveďte teď.

Otevřete Terminál a přidejte se do skupiny příkazem: sudo usermod -aG vboxusers "$USER"

1) Co je to BIOS/UEFI, rozdíly a proč o tom píšu?

2) Jak zapnout virtualizaci v BIOSu/UEFI (Intel VT-x/VT-d, AMD-V/IOMMU) a ověřit, že běží

3) HYPERVIZOR (základy pro domácí i firemní použití)

4) Postupy pro INSTALACI a odinstalaci VIRTUALBOXU (CLI)

5) Postupy pro INSTALACI a odinstalaci VIRTUALBOXU (GUI)

6) OEM vs. Retail – přenos do VM

7) VirtualBox – rychlý start Windows 10 (od ISO k hotové VM)

8) VirtualBox – rychlý start LINUX ZORIN 18 CORE (od ISO k hotové VM)

9) Co si vybrat pro P2V (stručné srovnání) – Windows → VirtualBox

10) Příprava Windows před P2V

11) P2V převod Windows do VDI (VirtualBox)

12) Praktický P2V převod Windows 10 do VirtualBoxu pomocí Disk2vhd