VirtualBox – rychlý start Windows 10 (od ISO k hotové VM) - LINUX PRO DOMÁCNOST

Cíl: Za pár minut od čisté instalace ve VirtualBoxu k plně použitelné virtuálce (GUI) bez „pokročilostí“. Minimum voleb, maximum užitku. Tento návod je psaný pro linuxové hostitele (Debian / Zorin), ale stejně dobře poslouží i na jiných OS (Windows, macOS, ...).

Pro zvětšení klikněte na obrázek.

VirtualBox na distribuci Linux Zorin 17.3 Core

1) Stáhněte ISO – platnost odkazů k 11.10.2025

Odkaz: https://www.microsoft.com/cs-cz/software-download/windows10iso

Odkaz: https://www.microsoft.com/cs-cz/software-download/windows11

• Windows 8,7,XP – pokud ještě vlastníte instalační medium, licenční číslo a z nějakého důvodu potřebujete provozovat tyto historické operační systémy, pak ve virtuálním stroji je to možné.
  

Tip: ISO si uložte do složky ~/ISO – budete je mít pohromadě pro další VM.

2) Spusťte VirtualBOX a vytvořte „Nový“ VM

1. Virtual machine name and operating system OS - Název virtuálního stroje a operačního systému OS.

• VM Name: např. debian13 / zorin18 / Windows 10, Windows 11, ... .
• VM Folder: / název existující složky pro uložení virtuálních OS.
• ISO Image: Zadejte cestu k vašemu ISO souboru výběrem pomocí šipky vpravo a složky „Jiné ...“.
• OS Edition: se automaticky doplní dle rozpoznaného OS, jinak vyberte ručně.
• OS: se taky doplní dle rozpoznaného OS. Jinak doplňte ručně (např. Linux nebo Microsoft Windows,...).
• OS Distribution: Pokud do VM Name napíšete název OS, (například Linux Debian nebo Fedora a jiné), pak se zde do OS Distribution doplní správná distribuce (Debian nebo Windows) opět dle instalovaného OS. V případě nerozpoznání vyberte z nabídky ručně.
• OS Version: Debian (64‑bit) pro Debian, Ubuntu (64‑bit) pro Zorin nebo Windows 10 (64-bit) – Dle zvoleného ISO Image se doplní samo. Jinak zvolte ručně dle nabídky šipkou vpravo.
• Proceed with Unattended Installation. - Pokračujte s bezobslužnou instalací. – Zatím nevyužijeme a tedy fajfku zrušte.

2. Set up unattended guest OS Installation - Nastavení bezobslužné instalace operačního systému pro hosty

• Vyplňujeme jen při aktivní bezobslužné instalaci.
  

3. Specify virtual hardware - Specifikujte virtuální hardware

• Base memory - Základní operační paměť – Pokud má váš počítač fyzicky alespoň 8GB RAM pak virtuálnímu počítači s Windows nastavte minimálně 4GB. U jiných operačních systémů nastavujte „Base memory“ dle definovaných minimálních požadavků na stránce výrobce operačního systému OS. Pro Linux s lehkým grafickým prostředím například xfce stačí jen 2GB RAM.
• Number of CPUs - Počet procesorů: Máte-li ve fyzickém počítači alespoň 4 jádra, pak přidělte virtuálnímu počítači 2 jádra a pro fyzický počítač tak zůstanou dva jádra k dispozici.
• Use EFI -  Použijte EFI: Starší operační systémy se bez EFI obejdou. Moderní distra to ocení. Pro Windows 10 volitelně. Pro Windows 11 je to povinné.

4. Specify virtual hard disk - Zadejte virtuální pevný disk:

• Create a New Hard disk - Vytvořit nový pevný disk: Ze třech možností vybereme právě tuto.
• Create a New Virtual File Location and Size – Vytvořte nové umístění a velikost virtuálního souboru: Virtuální disk je v podstatě jen soubor na fyzickém disku a v něm je nainstalován celý operační systém i s programy. Umístěte jej například do stejné složky, jakou jste vybrali v položce „VM Folder“. U mně je to tato cesta: /home/miro/VirtualBox. A tedy nový virtuální hard disk je uložen v cestě: /home/miro/VirtualBox/Windows 10/Windows 10.vdi. Umístění si zvolte dle vašeho uvážení.
• Disk Size - Velikost virtuálního disku, fyzického souboru na pevném disku, kterého může maximálně dosáhnout. Předvolená hodnota pro Windows 10 je 50GB. Pro Linux je to většinou méně i třeba jen 10GB. Vycházejte z minimálních požadavků pro daný operační systém.
• Hard Disk File Type and Format - Typ a formát souboru na pevném disku: Ponechte vybraný VDI (VirtualBox Disk Image) dynamicky alokovaný, velikost 20–40 GB. Pokud byste zaškrtli volbu „Pre-allocate Full size - Předběžně přidělit celou velikost“, pak by soubor vdi virtuálního disku okamžitě zabíral místo  50GB na vašem fyzickém disku. Tuto volbu nepoužívejte, pokud k tomu nemáte dobrý důvod.

3) NASTAVENÍ – Upravíme detaily nastavení virtuálního stroje.

• Obecné – Features – Sdílená schránka: Obousměrně – Drag-and-Drop:Obousměrně. Abychom mohli přenášet data mezi fyzickým a virtuálním počítačem.
• Pro windows 11 je nutné použít: Systém – Základní deska – TPM version:2.0, UEFI, Secure Boot.
• System - Procesor Features PAE/NX – zaškrtněte tuto volbu. 64-bit systémy (Windows 10/11 64-bit, Debian/Zorin/Fedora/Rocky amd64) - Nechte zapnuté.

Pozn.:

PAE (Physical Address Extension)

NX (No-Execute)

Abyste je mohli povolit, musí váš hostitelský procesor podporovat obě tyto technologie.

• Display – Obrazovka – VBoxSVGA - Features:3D Acceleration – zapnout. A pak Video Memory posunout na 256 MB.
• Sdílené složky – tlačítko „+“ – Cesta k adresáři (u mě je to /home/miro/Stažené) – Název adresáře: Stažené - Automatické připojení – OK.

• Celé nastavení potvrďte tlačítkem „OK“.

Pozn.: OS – Operační systém (Linux, Windows, macOS, ...).

Všechny položky, které jsem přeskočil a nevysvětloval, momentálně nevyužijeme. Nicméně detailní popis VirtualBoxu a všech jeho možností uvedu v samostatném článku.

4) Start Virtuálního stroje – například Windows 10 na Linuxu Zorin.

• Dvojklikem na virtuální stroj WIndows 10 v levém panelu Počítače jej spustíte. Případně klikněte jednou na Windows10 a pak na tlačítko „Spustit“.
  

• Průběh instalace je již stejný jako na fyzickém počítači.
  

Klávesa - Host Key ( výchozí právý Ctrl ) - kdykoli uvolníte myš i klávesnici z okna virtuálního stroje a vrátíte ovládání zpět do hostitelského systému.

• Spuštění Instalačního programu.
  

• Nainstalovat.
  

• Vložte licenční číslo. Pokud jej nemáte, pak zvolte „Nemám kód product Key“.
  

• Vyberte vámi zakoupenou verzi Windows.
  

• Přijměte licenční podmínky.
  

• Vlastní: Jenom nainstalovat Windows (pokročilé).
  

• Nepřidělené místo na jednotce 0 50.0 GB – „Další“.
  

• Instaluje se systém Windows
  

• Výběr země – Česká republika.
  

• Rozložení klávesnice – České.
  

• Přidat rozložení.
  

• Angličtina (Spojené státy).
  

• Anglické (Spojené státy) – Přidat rozložení.
  

• Dokončování instalace.
  

• Podle účelu nastavte použití – Nastavit pro osobní použití.
  

• Zvolte účet Offline – obrázek jsem omylem odklikl.
  
• Vyberte Omezené prostředí.
  

• Zadejte jméno uživatel, který bude počítač využívat.
  

• Vytvořte si kvalitní heslo: Malá, VELKÁ písmena, čísla 84563, speciální znaky (._?“%, alespoň 8 znaků. ČÍM VÍCE, TÍM LÉPE.
  

• Import dle vlastní potřeby. – Teď ne.
  

• Poloha – Ne – Přijmout
  

• Najít moje zařízení (Najít mě) – Ne – Přijmout.
  

• Odesílat jen základní diagnostická data Microsoftu.
  

• Zdokonalit psaní rukou na klávesnici – Ne – Nepoužívat má diagnostická data .. – Přijmout.
  

• Tipy a reklamy – Ne – Přijmout.
  

• Umožnit aplikacím používat reklamní ID – Ne – Přijmout.
  

• Přizpůsobte si prostředí – buď si vyberte a Přijmout, nebo zvolte Přeskočit.
  

• Dokončování instalace.
  

• Instalace dokončena.
  

• Pokud jste ještě neprovedli aktivaci Windows, tak jej proveďte co nejdříve, neboť nebudete moci využívat všechny funkce operačního systému.
  

• Nainstalujte přídavky hosta pro oboustrannou schránku, pro sdílení složky.
• V horní nabídce okna VirtualBoxu s Windows je Zařízení – Vložit obraz CD disku S přídavky hosta ...
• Otevřete průzkumník Windows a v „Tento Počítač“ naleznete "Jednotka CD-ROM VirtualBox Guest Additions". Dvojklikem otevřete virtuální CD-ROM.

• Dvojklikem na soubor „VBoxWindowsAdditions-amd64“ spustíte instalaci a potvrďte ANO a pokračujte dle průvodce. Po instalaci restartujte Windows ve VirtualBoxu. Pozor: Přídavky hosta – Extension Pack spadají pod Licenci, viz článek (Hypervizor – základy pro domácí i firemní použití).
• Po restartu již máme i dostupnou sdílenou složku „Stažené“ z Linuxu. Můžeme tak přesouvat soubory mezi fyzickým a virtuálním počítačem.

• Užijte si Windows 10 ve VirtualBoxu na Linuxu. :)
  

Pro zvětšení klikněte na obrázek.

Pokud jste se nepřidali do skupiny "vboxusers" v Linuxu při instalaci VirtualBoxu, pak to proveďte teď.

Otevřete Terminál a přidejte se do skupiny příkazem: sudo usermod -aG vboxusers "$USER"

1. Co je to BIOS/UEFI, rozdíly a proč o tom píšu?
2. Jak zapnout virtualizaci v BIOSu/UEFI (Intel VT-x/VT-d, AMD-V/IOMMU) a ověřit, že běží
3. HYPERVIZOR (základy pro domácí i firemní použití)
4. Postupy pro INSTALACI a odinstalaci VIRTUALBOXU (CLI)
5. Postupy pro INSTALACI a odinstalaci VIRTUALBOXU (GUI)
6. OEM vs. Retail – přenos do VM
7. VirtualBox – rychlý start Windows 10 (od ISO k hotové VM)
8. VirtualBox – rychlý start LINUX ZORIN 18 CORE (od ISO k hotové VM)
9. Co si vybrat pro P2V (stručné srovnání) – Windows → VirtualBox
10. Příprava Windows před P2V
11. P2V převod Windows do VDI (VirtualBox)
12. Praktický P2V převod Windows 10 do VirtualBoxu pomocí Disk2vhd
13. Praktický P2V převod Windows 10 do VirtualBoxu pomocí CLONEZILLA